V domě U Tří tykví v pražské Michalské ulici žil chvíli i Karel Jaromír Erben

31. leden 2017
Česko – země neznámá

Mezi Uhelným trhem a bývalým kostelem svatého Michala stojí v pražské Michalské ulici dům U Tří tykví. Nebo také U Pěti tykví, U Tykvů nebo U Jelena, protože se domu s číslem popisným 440 říkalo různými jmény. A také v něm žil a poté i zemřel spisovatel Karel Jaromír Erben.

„Dům, byť dělá dojem domu starobylého, příliš starý není,“ vysvětluje historička Jaroslava Nováková. Je novostavbou z roku 1935, ale fasádou napodobuje původní stavbu. První zprávy o ní pocházejí z roku 1360. K roku 1424 je doložen název domu „Ad cucumeres“ (U Tykví).

Dům zažil proměnu nejprve v renesančním, po roce 1705 pak v barokním stylu. Sousoší svatého Huberta od Ignáce Františka Platzera umístěné v průčelí domu pochází z 60. let 18. století. Platzer se inspiroval obdobným sousoším Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa v Tomášské ulici na Malé Straně.

V roce 1932, kdy byl původní dům zbořen, zde byly objeveny gotické fragmenty. Mimo jiné šlo o fresku z přelomu 14. a 15. století, která posléze našla místo v Muzeu hlavního města Prahy.

Pod oknem v prvním patře najdete pamětní desku Karla Jaromíra Erbena. „On v tomto domě nežil až tak dlouho,“ říká Jaroslava Nováková, „přestěhoval se sem v roce 1867 a prožil tu pouze závěr života. 21. listopadu 1870 zde zemřel.“

Erbena známe jako básníka, autora Kytice a sběratele lidových písní a pohádek. Méně známá je skutečnost, že byl právníkem, vynikajícím historikem a archivářem. V polovině 19. století sepsal první autentický seznam pražských ulic. Erben se také podílel na projektu vědeckého a kritického časopisu Obzor a byl jedním ze zakladatelů dodnes vycházejícího časopisu Právník.

Michalská ulice

Michalské ulici (kdysi také Melounové) dal jméno románský kostel svatého Michala. Stál v těchto místech už ve 12. století. Spolu s Betlémskou kaplí patřil k významným husitským svatyním. Současná barokní podoba kostela pochází z první poloviny 18. století. V době josefínských reforem se kostel spolu s přilehlým klášterem servitů zrušil a přeměnil na byty a sklady. Na počátku 21. století v něm začal fungovat hudební klub.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.