V hlineckém Betlémě zjistíte, jak se kdysi tkalo. Tkadlec pracuje téměř každý den

21. prosinec 2017
Česko – země neznámá

„Na cukr, na kafe” zní po více než 60 letech znovu z hlinecké roubenky v Pardubickém kraji. Do historické chalupy v tamní památkové rezervaci Betlémě, kde žili od roku 1806 tkalci, se nastěhoval tkadlec Josef Fidler. A každý den tam tká na ručních stavech původní hlinecké vzory.

Josef Fiedler je tkalcem přes 20 let. Původně se učil mechanikem průmyslových stavů, když ale ve druhém ročníku uviděl stav tkalcovský, byla to, jak sám říká, láska na první pohled. Netrvalo tedy dlouho a pořídil si první vlastní ruční tkalcovský stav a začal vyrábět látky.

Dnes už má stavy tři a k tomu ještě další nástroje, které potřebuje například k výrobě materiálu. Všechny spolu se samotným tkalcem při práci mohou vidět návštěvníci hlineckého Betléma, kde má Josef Fidler svou tkalcovskou dílnu ve staré roubence.

Betlém v Hlinsku je sám o sobě velmi unikátní. Jde o skupinu roubenek starých i přes 200 let. A dochované jsou v neuvěřitelně dobrém stavu, přestože leží nedaleko centra města. Dům, ve kterém je dnes opět tkalcovna, má číslo popisné 361. Postaven byl v roce 1800 a už roku 1806 se do něj nastěhovala rodina tkalců. Ti tam na ručních stavech tkali látky až do 50. let minulého století, kdy tehdejší režim jejich podnikání násilně ukončil.

Josef Fidler tak v původní tkalcovně navazuje na práci předků, tká na ručních stavech a dokonce si sám vytváří některé materiály, aby mohl vytvořit původní hlinecké postupy a vzory. Tím je především tkaní ze žinylky, kterou si tkadlec sám seskává. Žinylkovými šátky a šálami bylo Hlinecko proslulé. Tkalcovnu na Betlémě v Hlinsku můžete běžně navštívit, tkadlec tam pracuje vesměs každý den.

autor: RUS
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.