V kapli poutního místa Maria Rast u Vyššího Brodu stojí obří kámen s odpočívající Pannou Marií
Kameny a skály odpradávna poutaly lidskou pozornost. Zatímco téměř po celém Česku výrazné balvany většinou podle pověstí rozhazovali čerti, v česko-rakouském pohraničí na nich naopak sedávala Panna Marie. Jeden takový mariánský kámen se nachází překvapivě přímo v kapli, na poutním místě Maria Rast v nadmořské výšce 761 metrů.
Na zalesněném severním úbočí Martínkovského vrchu nedaleko Vyššího Brodu je jedno z významných poutních míst jihočeského pohraničí. Kdysi k němu směřovali především němečtí poutníci, kteří mu říkali Maria Rast, což nakonec přešlo i do češtiny. Českého překladu Spočinutí Panny Marie se užívá jen zřídka. Odedávna tam byl ukazován velký balvan, v němž podle legendy zanechala dvě prohlubně Panna Marie, když na něm odpočívala s Ježíškem v náručí. Lidové vyprávění nejspíš vycházelo z biblické zprávy o útěku ze Svaté země.
Roku 1844 přinesl ke skalce vyšebrodský úředník Hammerlind se svým dvanáctiletým synem obrázek Panny Marie Sněžné a zavěsil ho na strom. Úctu k tomuto místu, rozšířenou mezi místními lidmi už dříve, to ještě posílilo. Na jaře 1887 sedm pasáčků postavilo u skalky malou kapličku z větví a kůry a umístilo do ní svaté obrázky.
Zbožný čin místních dětí přiměl opata nedalekého cisterciáckého kláštera Leopolda Wackarze, aby inicioval stavbu skutečné kaple. Vyšebrodští občané věnovali peníze i stavební materiál, plány vyhotovil místní stavitel Ing. Franz Karel a během necelého roku kaple stála. Vysvěcena byla 15. srpna 1888. Časem pak na vrchu přibyly ještě další stavby.
K Maria Rast vede zeleně značená mezinárodní turistická trasa E10. Z náměstí ve Vyšším Brodě to je po značce kilometr a půl do prudkého kopce. Vesnice Martínkov, po které se kopec jmenuje, zanikla po odsunu Němců. I z výletní restaurace pod kaplí zbyly jen ruiny. Výlet na poutní místo romantickou a liduprázdnou krajinou přesto stojí za to.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Problém s odbavením na pražském letišti se dotkl asi dvou tisíc lidí. Někteří čekají na kufry už od neděle
-
Festivalové Vary, den čtvrtý: O půlnoci najdete věčné mládí a zamilujete se v posilovně
-
Špičky demokratů dál stojí za Bidenem. Straníky ale po debatě s Trumpem ovládla panika, tvrdí Ciglerová
-
K ukrajinské armádě se přidalo 3171 odsouzených. Mají střídat vyčerpané vojáky