V lázeňském parku v Čeladné roste strom Lidumil. Busta básníka zase recituje verše
V Čeladné na Frýdecko-Místecku, malebné vesnici v údolí beskydských kopců, vznikly před 115 lety lázně. A jaképak by to byly lázně, kdyby neměly park určený pro pokojné procházky svých pacientů. Ten zdejší je ovšem plný zajímavostí, za pozornost stojí třeba strom s nevšedním jménem Lidumil a mluvící busta.
Mezi vzrostlými čeladenskými stromy je Lidumil ještě malý zelenáč. Ale už teď, ve věku 16 let, se hrdě tyčí k obloze. Má na to právo. Je totiž jediným stromem tohoto jména u nás, ne-li ve světě. Lidumila, tedy přesněji javor červený, v lázeňském parku Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné zasadili lidé, kteří chtěli připomenout osobnost zakladatele lázní Skalka a mecenáše MUDr. Jana Maye.
Filantrop se narodil 25. října 1869 a lidé mu už za jeho života dali krásnou přezdívku – Lékař lidumil. Zaslouženě, protože doktor May nejenže chudým lidem neúčtoval poplatky za léčení, ale také podporoval několik nadaných mladíků z ostravské kolonie na studiích medicíny.
25. října 2013 proto pracovníci lázní a další příznivci zasadili poblíž Jezírka přání strom, který má připomínat potřebu konání dobra. Ovšem nejen připomínat, ale také k němu vybízet. Ke konání dobra se navíc každý může upsat do Pamětní knihy Stromu Lidumil. K dispozici je v recepci sousedního Apartmánového domu Lara.
Proměna Ondřejníku
Lázně Skalka, na jejichž tradici dnes navazuje Beskydské rehabilitační centrum, byly založeny v roce 1902. Tehdy koupil zmíněný doktor Jan May, rodák z Trutnova a absolvent pražské lékařské fakulty, pozemek na jižním svahu Ondřejníku. Společně se svým švagrem MUDr. Bohuslavem Müllerem původní stavby přebudoval, postavil další, založil park a začal provozovat sanatorium. Dal mu jméno Lázně Skalka podle nejvyššího skalnatého vrcholu Ondřejníku - Skalky, jejíž vrchol se nachází v nadmořské výšce 964 metrů.
Lázně navštěvovala celá řada známých osobností: Leoš Janáček, Oldřich Nový, bratři Mrštíkové i prezident T. G. Masaryk. Bratři Jaroňkové, architekti z Frenštátska, zde měli dokonce svůj ateliér. Mezi časté hosty a přátele Jana Maye patřil také „Valašský Slavík“ - učitel a básník Josef Kalus, který má v parku od loňského roku svou bustu.
Na tom by nebylo nic zvlášť zajímavého, kdyby ale busta nemluvila. Kdo si dá práci a najde nenápadné tlačítko, může se zaposlouchat do básníkových veršů a také se něco dozvědět o jeho životě. Zvuk přitom nevychází přímo z busty, ale z malého reproduktoru umístěného na vedle stojící kapli Nejsvětější Panny Marie. Je celá vyrobená z pražců, které údajně zbyly po výstavbě železniční dráhy vedoucí z Frýdlantu nad Ostravicí do Valašského Meziříčí.
Při procházce čeladenským lázeňským parkem také rozhodně nezapomeňte ochutnat zdejší léčivý pramen, nazvaný Ferdinandův. V zimě ovšem zamrzá, a tak si musíte počkat na jaro. Kromě toho, že je léčivý, je z něj prý i výborná káva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Rozsudek vnímám jako křivdu.‘ Michal Rath plánuje podat ve sporu o dědictví po svém otci dovolání
-
Bílý lev pro Kryla? Příběh ‚největšího ze všech bardů‘, který měl o zlu jasno
-
Tisíce hodin ve sklepě a zvuk sirén. Na duševní zdraví dětí to má strašlivý dopad, popisuje expertka UNICEF
-
Už jsem si mohl balit kufry, usmíval se Macháč po velkém obratu s Belgičanem Goffinem