V Nosálově stojí unikátní komplex chmelařských domů. Pochází z konce 18. století
Nosálov najdete v malebně krajině Kokořínska. Historická část obce byla v roce 1995 vyčleněna jako vesnická památková rezervace díky svému ucelenému architektonickému jádru. Dodnes ostatně místní roubené chalupy tvoří svět sám pro sebe, čemuž pomáhá i poloha uprostřed lesů, pískovcových skal a divoké přírody.
Pokud se v Nosálově postavíte doprostřed návsi, chvíli budete mít pocit, že centrum musí být jinde. Má totiž velmi nezvyklý tvar trojúhelníku. Do Nosálova vedly z různých částí Kokořínska tři příjezdové cesty, a tak náves vznikla přirozeně v místě jejich setkání. A šla jim svým tvarem vstříc.
V Nosálově věděli, co pěstovat, aby se jim žilo dobře
Střed obce tvoří unikátní soubor původních dřevěných chalup, tzv. chmelařských domů z přelomu 18. a 19. století. V minulosti zde totiž byla vyhlášená chmelařská oblast, která místním obyvatelům přinášela velké zisky. A tak uprostřed Kokořínských lesů najdete domy, které překvapí velikostí i honosnými detaily.
Nejvíce se bohatství místních obyvatel odráží na velikosti „výměnků“. Jinde najdete pouze menší chaloupky těsně přilepené na původní stavení. V Nosálově tvoří každý dům komplex ze dvou stavení. Výměnek je sice přeci jenom o něco menší, nicméně působí jako samostatná usedlost.
Roubenky mají prvky, které jinde nenajdete
Místní roubenky jsou patrové a působí skutečně honosně. Charakteristický prvek představují pavlače, které se táhnou podél celé nádvorní části domu a propojovaly jednotlivé místnosti v patře. Na pavlačích se kdysi skutečně žilo a tvořily hlavní komunikaci v patrové obytné části.
Mezi přízemím a prvním patrem jsou také stříšky, které ochraňují spodní část domu před deštěm. Na mnoha stavbách je ale místo stříšky takzvaná podstávka, kterou tvoří dva ozdobně vyřezávané sloupy podepírající horní patro. Ve štítové části v lomenici často uvidíte stylizované slunce, které je typickým prvkem slovanské architektury. Dodnes lze vidět prvky, které souvisely s pěstováním chmele. Na půdě a ve střešní části najdete otvory, které souvisely se sušením a skladováním chmele. Půdní prostory byly proto mimořádně prostorné a nachází se v nich menší okénka.
Pro plot za humna
Raritou jsou nejen samotné domy, ale také plot. Místní totiž využili zdejšího pískovce a plot stavěli pomocí pískovcových kvádrů. Zdi z různých tvarů kamene skládali tak mistrně, že ani nepotřebovali maltu. Kvádry volně kladli na sebe. A překvapivě ploty stojí dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Záchrana Ukrajiny je v našem vlastním zájmu. Rusko chce, aby platilo právo silnějšího, tvrdí Fischer
-
S násilím je to na obou stranách stále horší, popisuje polsko-běloruskou hranici humanitární pracovnice
-
Resort zdravotnictví zaplatil odškodné ženám, kterým ústav odmítal vydat informace o porodech
-
V Moskvě panuje ‚špionománie‘. Hon na údajné vlastizrádce děsí ruské vědce