V olomoucké fakultní nemocnici nově funguje takzvaná mozková banka. Jak vypadá a k čemu slouží?

U vstupu do laboratoře je nápis „Mozkovna“ a uvnitř se nachází moderní vybavení, které hraje klíčovou roli ve výzkumu neurodegenerativních onemocnění.

Kromě počítače a mikroskopu je zde také kartotéka, uvnitř které výzkumníci uchovávají vzorky mozkové tkáně. Jsou od lidí s neurodegenerativními onemocněními mozku. Další vzorky jsou na sklíčkách. Jsou zbarvené světle růžově.

Určení diagnóz za života pacientů je složité

Lucie Tučková, vedoucí patologické části olomoucké mozkové banky, je zkoumá pod klasickým mikroskopem. „Vidím hnědé tečky, to jsou ty pigmentované neurony a v nich to musím hodně zvětšit, což my patologové nemáme moc rádi. Ale u neurodegenerativních chorob to prostě jinak nejde a musíme se podívat do cytoplazmy těchto neuronů,“ uvádí Tučková.

Určení správné diagnózy u těchto nemocí je za života pacienta velmi obtížné. „Definitivní diagnóza neurodegenerativního onemocnění je v současnosti možná pouze provedením histopatologického vyšetření mozkové tkáně po úmrtí pacienta,“ popisuje koordinátorka aktivit mozkové banky Kateřina Menšíková.

Výzkum dědičných nemocí

Odborníci části mozkových tkání pacientů zkoumají právě v této laboratoři. Zabývají se tu i výzkumem onemocnění, která jsou dědičná. „Pokud navíc máme podezření na toto onemocnění, tak máme k dispozici DNA a jsme schopni tu mutaci v daném genu zjistit, což je to důležité pro zbytek rodiny,“ uvádí Tučková.

Olomoučtí výzkumníci své poznatky sdílejí se svými kolegy z pražské mozkové banky. Podle fakultní nemocnice je to důležité pro další zlepšování diagnostiky.