V Poběžovicích mají kamennou japonskou zahradu. A může za to láska
V Poběžovicích na Domažlicku na západě Čech mají kamennou japonskou zahradu. Postavili ji tam japonští architekti ve spolupráci s místními obyvateli. Ovšem ne proto, aby měly Poběžovice něco extra. Město má totiž s Japonskem společného víc, než by se na první pohled mohlo zdát.
Na sklonku 19. století se Jindřich Coudenhove-Kalergi coby tehdejší majitel poběžovického zámku a diplomat v Japonsku zamiloval. Ani rozdílné kontinenty a kulturní prostředí nemohly zabránit společnému životu mladé Japonky Mitsuko a hraběte Jindřicha.
Dvě děti se jim narodily ještě v Japonsku, pak všichni společně cestovali po světě, až se usadili v Poběžovicích. Pro mladou Japonku šlo o velkou změnu i oběť. Mimo jiné musela přijmout křesťanství, jinak by si ji Jindřich nemohl vzít. Mitsuko to udělala a na poběžovickém panství se jim narodilo dalších pět dětí.
Další vývoj v Evropě pro jejich potomky nebyl příliš šťastný. Blížila se druhá světová válka, holokaust i Vítězný únor. Rod se rozletěl do všech koutů světa. Poběžovický zámek dlouhá desetiletí sloužil jako ubikace pro pohraniční vojáky. Tomu také odpovídal jeho stav, až mu v 80. letech dokonce hrozila demolice.
Zámek je dnes v majetku města, které dělá všechno pro jeho záchranu. A v roce 2015 se místním lidem ve spolupráci s japonskými architekty a potomky hraběnky Mitsuko podařilo zhmotnit připomínku slavné česko-japonské historie Poběžovic v podobě výstavby tradiční japonské kamenné zahrady.
Zen zahrada míru
Kamenná japonská zahrada v Poběžovicích dnes připomíná nejen Japonku Mitsuko Aoyama Coudenhove-Kalergi a její rodinu, ale symbolizuje také klid, relaxaci a smíření mezi národy. Zahradu vytvořil tým nejlepších japonských architektů a umělců.
Podle nich místo nadohled od poběžovického zámku koresponduje s harmonií domova, kde rodina Coudenhove-Kalergi prožívala společné radostné chvíle.
Se zahradou pomáhali i místní občané, kteří se prý při komunikaci s Japonci dorozumívali hlavně rukama a nohama. Společné dílo se ale přesto podařilo. Jednotlivé kameny pocházejí z nedalekého okolí a jejich výběr prováděli japonští mistři.
Celkem 20 kamenů není nijak označených, i když představují jednotlivé členy slavné rodiny. Uprostřed zahrady mezi nimi vyčnívá žulová lampa. Reprezentuje věčné světlo a naději. Poselství a přání, které snad mají společné všechny národy světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rusko popřelo, že by chtělo změnit námořní hranici s Finskem a Litvou
-
Atentát na Fica by mohly úřady vyšetřovat jako teroristický útok. Premiérův stav je stabilizovaný
-
Zemědělství se musí zásadně změnit, aby přežilo. Zemědělcům ale s reformou nikdo nepomáhá
-
‚Když to dokázali Slováci, tak můžou i Češi.‘ Fanoušci věří, že proti Američanům rozhodne Pastrňák