V Poděbradech nemají jen lázně. Místní hřbitov je státem chráněnou památkou

Městský hřbitov vznikl v roce 1898 v úzké spolupráci významného secesního architekta Josefa Fanty a zahradního architekta Františka Thomayera. V areálu hřbitova ale najdete také náhrobky od architekta Antonína Engela, Vojtěcha Kerharta, sochaře Bohuslava Schnircha nebo Františka Bílka.

Severovýchodní zeď dlouhá 300 metrů získala oprávněně název Bílkova. Slepé arkády propojují hroby významných poděbradských osobností a po celé délce se opakují čtyři medailony z dílny sochaře Františka Bílka. Jednotlivé medailony připomínají významné biblické okamžiky a najdete tu také anděla smrti.

Mezi mnoha osobnostmi objevíte například náhrobek MUDr. Bohumila Boučka, zakladatele poděbradských lázní, nebo pomník Josefa Truhláře, posledního starostu československé obce Sokolské. Secesní památkou je také hřbitovní kaple navržená Josefem Fantou. Model kaple představil na světové výstavě v Londýně a následně realizoval právě v Poděbradech. Na výzdobě se podíleli poděbradští řemeslníci. Působivé jsou především překrásné vitráže nad oltářem i vstupními dveřmi, ale najdete tu také četné řezbářské práce.

Rozptylová loučka je u hrobu dvouleté Aničky

Dojemným místem městského hřbitova je rozptylová loučka u hrobu dvouleté Aničky, který pro rodinu svých přátel vyrobil významný sochař Bohuslav Schnirch. Nejsmutnějším místem je poté židovský hřbitov. Jedná se bohužel o většinou prázdné hroby, které vznikly in memoriam pro židovské obyvatele Poděbrad, kteří zemřeli v Osvětimi. Na pomnících je kromě jména uvedeno pouze datum narození nebo v některých případech také místo úmrtí – Osvětim.