V pohoří Králický Sněžník můžete zdolat několik tisícových vrcholů za jediný den

25. září 2020

Udělat si hřebenovou túru Králickým Sněžníkem, pohořím na pomezí Pardubického a Olomouckého kraje, rozhodně stojí za to. Přejít deset hor s nadmořskou výškou přes tisíc metrů je prý možné za jediný den. Tenhle plán ale raději přenechejte zkušeným horalům. I když zdoláte jen polovinu podkovy Králického Sněžníku, zážitků i výhledů budete mít určitě dost.

Většina turistů se k vrcholu Králického Sněžníku, který leží v nadmořské výšce 1 424 metrů, vydává buď po Podbělském nebo Malosněžnickém hřbetu. Anebo volí cestu podél toku řeky Moravy, která pramení pod nejvyšším vrcholem pohoří. Ta ale bývá častěji volena jako sestupová.

Pokud se k vrcholu Králického Sněžníku vydáte po Malosněžnickém hřbetu, tedy po levé straně podkovy pohoří, půjdete v podstatě po státní hranici s Polskem. První tisícovkou, na kterou narazíte, je Klepáč. Hora má nadmořskou výšku 1 143 metrů a na jejím vrcholu, který je na polské straně, stojí jednoduchá dřevěná rozhledna. Příznačné jméno má Klepáč v polštině - Trójmorski Wierch. Vody z Klepáče totiž skutečně směřují do tří různých moří.

Malosněžnický a Podbělský hřbet

Červená turistická stezka vás z Klepáče zavede k další tisícovce. Je to 1 190 metrů vysoká hora Hleďsebe, zvaná také Výrovník, polsky Puchacz. Dalším vyhlídkovým místem na trase jsou Hraniční Skály (1 319 metrů nad mořem), které ale bývají považované za vedlejší vrchol Malého Sněžníku. Ten je druhou nejvyšší horou celého pohoří, měří 1 326 metrů nad mořem.

Nejvyšší hora má stejný název jako celé pohoří

Nejvyšší bod pohoří Králický Sněžník, vrchol stejnojmenné hory, se nachází ve výšce 1 424 metrů nad mořem. Kdysi tam stávala romantizující rozhledna, která byla v roce 1973 odstřelena. V srpnu 2020 začal polský investor se stavbou nové rozhledny. Pár set metrů pod vrcholem Sněžníku vyvěrá pramen řeky Moravy. Právě z tohoto místa se otevírá jeden z nejkrásnějších výhledů do dolnomoravského údolí.

Přes vrcholy Podbělského hřbetu vede hranice mezi Pardubickým a Olomouckým krajem. Hora Stříbrnická (1 250 metrů nad mořem) získala své jméno pravděpodobně od obce Stříbrnice, která se odtud nachází vzdušnou čarou zhruba 3,3 kilometru. Na jihu sousedí Stříbrnická s Mokrým hřbetem (Černá kupa 1 295 metrů nad mořem) a následující Sušinou (1 321 metrů nad mořem).

Na jihozápadě za Sušinou hřeben pokračuje horou jménem Podbělka (1 308 metrů nad mořem). Ze hřbetu mezi Sušinou a Podbělkou vychází ve směru na severozápad ještě hora Uhlisko, která je už zcela v Pardubickém kraji a leží pod ní údolí řeky Moravy. Velmi známá je hora Slamník, hlavně díky lyžařskému areálu a také vyhlídkové stavbě Stezka v oblacích. Vrchol Slamníku se nachází ve výšce 1 233 metrů nad mořem. Z hory Slamník vychází závěrečná vidlice Podbělského hřbetu. Výrazným bodem je také Chlum (1 118 metrů nad mořem).

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.