V řeči T. G. Masaryka, rodáka z Hodonína, se objevoval sympatický odlesk jeho moravského původu
Zastavme se ještě jednou u prezidenta Masaryka a především u jeho češtiny, u způsobu, jakým mluvil a psal.
Čtěte takéMasaryk se vyjadřoval pádně, stručně, skečovitě. Byl nejen politickým, ale i jazykovým vzorem
Říkali jsme si minule, že Masaryk užíval jazyka velmi dobře, někdy až virtuózně. A přitom promlouval ke svým čtenářům a posluchačům jazykem, který byl například ve srovnání jazykem a stylem takového Františka Palackého neuvěřitelně odlehčený a pružný.
Když poslouchám nahrávky řeči prezidenta Masaryka z archivu Českého rozhlasu, musím ocenit i kultivovanost a kvalitu Masarykovy výslovnosti, melodie věty, členění textu, souvětí a vět na významové celky. A jako Moravanovi je mi sympatický občasný odlesk Masarykova moravského původu v jeho řeči. Všechno je to vlastně dost nesamozřejmé. Proč? Poslechněte si dnešní jazykové okénko.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
