V Souticích opravili špýchar určený k demolici. Dnes je v něm Muzeum tradic

24. červen 2016
Česko – země neznámá

V Souticích na Benešovsku ve Středočeském kraji stojí špýchar z 18. století. Dlouhá léta chátral a byl už natolik poškozený, že byl určen k demolici. Naši předci ale špýchar na zásoby potravin postavili tak kvalitně, že se stavbu nakonec podařilo zachránit. A dnes je v něm Muzeu tradic věnované zejména tradičním řemeslům.

Špýchar v Souticích byl původně tzv. kontribučním špýcharem, od 18. století tyto špýchary z císařského nařízení uchovávaly povinné dávky obilí pro zásobování vojsk v případě války nebo k zajištění potravin a osiva pro další roky v případě neúrody nebo živelné pohromy. Špýchar proto vznikl mimo obec, mimo dosah případného požáru.

Silné kamenné zdi zajišťovaly stálou teplotu a malá okna u podlahy dokonalé větrání. Naši předci budovu postavili dokonale, zachránily se nejen silné kamenné zdi, ale také původní podlahy a stropy. Dřevo bylo kvalitní, a tak i přes značné poškození ho bylo možné opravit. Právě stropy, podlahy i trámy dodávají stavbě i dnes původní atmosféru.

Muzeum tradic žije

V přízemí vás čeká společenská místnost, kde pravidelně probíhá „tvoření“ – dílničky, kde se děti i dospělí učí tradiční ruční práce. Původní stropy a trámy se zajímavě doplňují s nově postaveným dřevěným schodištěm i různými moderními kovovými dekorativními prvky. Schodiště prochází všemi patry špýcharu a při výstupu je hezky vidět do všech úrovní expozic.

Špýchar Soutice před opravou

Přes celý prostor prochází od stropu až do přízemí točité modré kovové pruty, na kterých posedávají motýli vyrobení ze skla. Jde o připomenutí současnosti. Soutice totiž leží na soutoku Želivky a Sázavy a nádrž Želivky zásobuje vodou hlavní město Prahu. Kovové pruty symbolizují tok vody. A motýli? Když se dnes z leteckého pohledu podíváte na obec, uvidíte, že má právě tvar motýla.

V muzeu najdete snad všechny předměty, které naši předci potřebovali k práci na venkovské usedlosti, ale také oblečení, různé stroje, nebo dokonce první pračky a ždímačky.

Pozornost se tu věnuje i mnoha spolkům - hasičům, myslivcům i sportovcům. A nezapomíná se ani na významné osobnosti, je tu například koutek spisovatele Vojtěcha Zamarovského, který zde bydlíval. A každá návštěva se musela podepsat na jeho dveře – i ty jsou tu k vidění. Je na nich na 80 podpisů, mezi nimi Vladimír Menšík, František Nepil nebo Radovan Lukavský.

Staré podlahy se kloubí s novým schodištěm a moderními kovovými prvky

Do Soutic jezdila na zámek i Ema Destinová. Její portrét najdete v poslední místnosti, včetně vzácného gobelínu, na kterém stávala, když se v Souticích učívala nové árie na svá vystoupení ve slavných operách Evropy i Ameriky.

Spustit audio