V údolí Skalského potoka v Podbezdězí vykutali do pískovcové skály mlýn
Do pískovcových skal si chudí lidé někdy vykutávali svá skromná obydlí. Skalní byty pak často využívali i loupežníci. Ale na samé hranici Středočeského kraje, v údolí Skalského potoka v Podbezdězí, se skály využívaly zcela jedinečným způsobem a dodnes svědčí o těžkém životě místních obyvatel.
Pod Bezdězem se lidem nežilo lehce. Obilí z polí na okolních rovinách bylo nutné někde semlít. V údolí Skalského, někdy také Strenického potoka proto již od středověku klapalo několik mlýnů.
V okolních pískovcových skalách Suchého mlýna byly kolem několika stavení z 18. a 19. století vytesány sklepy, kurníky a chlévy. Vznikaly jeden vedle druhého, takže na první pohled působí dojmem, že tu bylo celé skalní městečko.
Suchý mlýn i nedaleko stojící Spálený mlýn, který byl zčásti také vytesaný do skály, podle pověstí později obývali loupežníci. A za první republiky tu své příbytky měla chudina. V 80. letech 20. století je sovětská armáda využila jako záložní výcvikový prostor.
Suchý i Spálený mlýn najdete na Sellnerově stezce, která se vine podél Skalského potoka pod obcemi Bezdědice a Nosálov.
Pro mlynáře život ve skalách nebyl lehký, ale snadné to neměli ani sedláci, kteří do mlýna vozili obilí k mletí. Příjezdová cesta z Nosálova se totiž musela vytesat do pískovcových skal.
Práce to byla náročná, a tak byla cesta jen o několik centimetrů širší než samotný povoz. Sráz byl velice příkrý a pískovec často podkluzoval. Jediný způsob, jak obilí bezpečně dovézt dolů do mlýna a nezlámat koňům vaz, bylo svázat kola povozu k sobě řetězem a po cestě pak doslova sklouzat. Dodnes si na pískovcové kamenné cestě můžete prohlédnout žlábky, které tu do pískovce vyryly železné obruče kol povozů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajinec se zbraní v Litvínově? ‚Vím to od člověka, jemuž to řekl kriminalista,‘ tvrdí autor dezinformace
-
Noční vlci v Brně položili věnce k památníku Rudé armády. Na místě se setkali i s protesty
-
Po smrti Navalného je zřejmé, čeho je ruský režim schopný, říká právník politického vězně
-
ŽIVĚ: Hokejisty čeká zápas proti Švédsku, chytat bude Mrázek. Utkání odvysílá Radiožurnál Sport