Váňův kámen odhodil prý na Bílou horu vzteklý čert. U Kopřivnice prohrál sázku

Jedním z nich je Raškův kámen. A ten druhý, který přistál na Bílé hoře na pomezí Kopřivnice a Štramberku, je kámen Váňův. Lidé mu ale odpradávna říkali Čertův kameň.

Dnes je Váňův kámen geologicky významnou lokalitou. V roce 1993 byl vyhlášen přírodní památkou. Jedná se o impozantní výchoz jurského vápence s výraznou brekciovou strukturou. Na rozdíl od sousedního lomu Kamenárka či lomu na Kotouči zůstal těžbou vápence zcela nedotčený.

Protože je orientován jihovýchodním směrem, daří se zde teplomilným rostlinám i živočichům. Díky svému vzhledu byl od pradávna vyhledávaným místem setkávání lidí. Mimo jiné zde v roce 1879 nalezl moravský archeolog Karel Jaroslav Maška pazourkové nožíky a bronzové jehlice.

V roce 1695 se u Váňova kamene odehrálo významné selské povstání. Účastnilo se ho na 1 500 mužů z 30 obcí tehdejšího biskupského panství hukvaldského. Povstání bylo vojensky potlačeno, ale sedláci alespoň nakrátko dostali úlevy v robotách. Událost dodnes připomíná pamětní deska umístěná na kameni.

V současnosti je Váňův kámen nejen oblíbeným turistickým cílem, ale také součástí Lašské naučné stezky a cvičnou horolezeckou skálou. Zdolat jej můžete jednou z 11 náročných lezeckých cest.