Ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích se údajně zadlužil i Jan Žižka z Trocnova
Když se zmíní České Budějovice, vybaví se řadě lidí Černá věž. A kousek od ní stojí renesanční Wortnerův dům. Od roku 1972 v něm sídlí Alšova jihočeská galerie, přesněji řečeno její českobudějovické výstavní prostory. Dům přitom dělá výstavám čest, protože on sám je svým způsobem výstavní. Působí totiž jako malá pevnost s cimbuřím a věžičkami.
Na jeho místě původně stály dva samostatné gotické domky. Později byly během rekonstrukce v letech 1558 až 1559 sjednocené vysokou atikou a cimbuřím. Původ domu je ovšem daleko starší.
„Ještě v dobách krále Jana Lucemburského se tady usídlilo několik židovských rodin, kterým to dovolil právě král," připomíná architektka Marika Petrmanová. Celé této ulici se proto tehdy začalo říkat Židovská. „Naproti stála první českobudějovická synagoga," dodává architektka. Na otázku, zdali je to skutečně pevnost, nebo jen stavitelská manýra, odpovídá, že vlastně obojí.
„Každý dům býval ve středověku jakousi malou pevností, měl vlastní studnu, pokud to bylo možné, a okénka jako střílny. Rozhodně ne tak výstavné, jako mívají domy na náměstí. Ale je to zároveň tak trochu i manýra, protože renesanční přestavba propojila původní dva domy do jednoho ozdobnou atikou," doplňuje Marika Petrmanová.
Přibližně stočlenná českobudějovická židovská obec, patřící k nejstarším v Čechách, na dlouhou dobu prakticky zanikla v důsledku pogromů a vykázání Židů z města v letech 1505 a 1506. Z protější synagogy vznikla přestavbou křesťanská kaple a budoucí Wortnerův dům čekala proměna, jejíž hlavní znaky přetrvaly dodnes.
Charakteristický vstup
Dům nyní poznáte podle typického gotického vchodu, na první pohled zaujme i vysazené první patro podepřené klenbami na krakorcích a bašty s cimbuřím a klíčovými střílnami.
Název Wortnerův dům pochází od rodiny Wortnerovy, která dům roku 1860 koupila a po několik generací v něm žila. Počátkem 20. století zde začal Jan Wortner provozovat velice známou kořalnu.
Historickému domu bývá ale připisováno ještě jedno slavné jméno, Jan Žižka. Jméno vojevůdce totiž figuruje na místním dlužním úpisu. Jak uvádí historické zdroje, Jan Žižka z Trocnova si tu společně se svými přáteli Jaroslavem z Kropné a Janem z Mysletína půjčil v roce 1378 peníze od židovek uváděných jmény Stane a Johue.
„Protože se úpis dochoval, předpokládá se, že dluh nikdy nebyl splacen," uzavírá Marika Petrmanová s tím, že ale není úplně stoprocentně doloženo, že návštěva Žižky, vystavení úpisu či bydliště židovek souviselo přímo s místem současného Wortnerova domu nebo s domem vedlejším.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kutnohorský léčitel netrpěl bludy, tvrdí znalec. ‚Paralelní vesmíry jsou reálná vědecká hypotéza,‘ řekl
-
Paušální daň je v Česku absurdní, její původní idea se úplně zvrhla, říká sociolog Prokop
-
‚Smrt byla ta nejméně špatná věc.‘ Vězni Asadova režimu popisují mučení, které zažívali za mřížemi
-
S eDoklady do banky nebo na poštu. Letos půjde na elektronickou občanku také odvolit