Ve zrekonstruované huti Barbora v Jincích se můžete dotknout zdí poslední dochované pece
Kulturní památka huť Barbora v Jincích ve Středočeském kraji je nejvýznamnější a nejucelenější technickou památkou starší éry vysokopecní výroby surového železa nejen v českých zemích, ale v celé Evropě. Jedná se o poslední dochovanou valonskou pec. Letos v květnu byla po rozsáhlé rekonstrukci otevřena pro veřejnost.
Stavba dřevouhelné pece Barbora začala v roce 1805, kdy hrabě Rudolf Vrbna koupil jinecké panství. Huť se udržela v provozu až do roku 1874, kdy už nestačila konkurovat modernímu hutnictví. V roce 1886 byla v zadním traktu budovy zřízena pila s pohonem vodního kola, která zůstala v činnosti až do roku 1951. Poté budova pomalu směřovala ke svému zániku. Mohutné vodní kolo i další původní technické vybavení je možné si prohlédnout zblízka dodnes. Nejcennější je ale část původní hutě. Jde totiž o poslední dochovanou valonskou pec.
V 2017 rozhodla obec Jince o odkoupení huti Barbora od soukromníků. Následně byl v roce 2020 vypracován projekt na záchranu této památky. Díky dostavbě zničených objektů se ji podařilo vrátit do původního stavu. Huť Barbora se po znovuotevření stala nejen turisticky navštěvovaným místem, ale také komunitním centrem celé obce Jince.
Velkým zážitkem je výstup po litinových schodech v centrální hale huti. V místě, kudy se kdysi vyvážely do horního patra vozíky s železnou rudou, vápencem a dřevěným uhlím, byl znovu vybudován výtah. Také se můžete zastavit v otevřeném venkovním prostoru, který dnes vypadá jako příjemná terasa.
Kdysi tu ale bylo skutečně hodně horko. Uprostřed je v podlaze kulatý otvor zakrytý silným sklem. Pod ním je deset metrů hluboká šachta, ve které kdysi bývala teplota přes 1 500°C. Jde o srdce celé hutě. V tomto místě museli pracovníci být obzvláště opatrní. Shora se překlápěly vozíky a obsah se sypal přímo do rozžhavené výhně.
Slavná historie na dotek
K původní valonové peci se dostanete i z venkovní strany a navíc doslova na dotek. Pokud vystoupáte schody do podkroví, přijdete k zaoblené silné kamenné zdi, která je obestavěná kolem centrální šachty. Velké kameny stěny zvenku jistí silná železná táhla. Zeď totiž musela vydržet extrémní teplotní rozdíly. Po úzké cestě je možné část pece obejít. Vše je přitom původní, včetně dřevěných trámů.
Největší zážitek je ale přímo v místě tzv. „odpichu“, kde v přízemí z pece vytékala žhavá litina. Cihly vytvářející krásnou klenbu ještě žár na tomto místě pamatují. Pro návštěvníky je tu připravená lavička. Pokud se o procesu výroby litiny chtějí dozvědět víc, mohou shlédnout film dokumentující celý výrobní proces.
Zajímavá je i výstava různých litinových výrobků, od dělových koulí až po umělecká litinová díla. Celkem jsou v areálu čtyři vnitřní expozice, které přibližují nejen samotný život v huti. Jedna z expozic je například věnovaná jineckému rodákovi, slavnému houslistovi Josefu Slavíkovi, který byl současníkem Paganiniho a s tímto slavným italským geniálním umělcem byl také srovnáván.
Další expozice přibližuje zajímavé okolí – Národní geopark Barrandien a paleontologické nálezy v Jincích. Poslední expozice se týká přírodní oblasti Brdy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
