Vědci rozluštili dědičný kód pšenice. Na průlomovém objevu se podíleli i biologové z Olomouce

Jan Šafář z Ústavu experimentální botaniky v Olomouci v laboratoři
Jan Šafář z Ústavu experimentální botaniky v Olomouci v laboratoři
0:00
/
0:00

Světový průlom ve výzkumu pšenice se podařil mezinárodnímu týmu rostlinných biologů. Po 20 letech rozluštili genom pšenice. Na významném objevu se podíleli i vědci z Olomouce.

„Simulujeme přirozené podmínky na poli, takže takové jemné fukárky dělají vítr. A díky tomu, že každá rostlina má stejně definované podmínky, můžeme odlišit tu rostlinu, která kvete například dříve, od té, která kvete později,“ ukazuje mi v růstové komoře ještě zelenou pšenici v květináčích Jan Šafář z Ústavu experimentální botaniky v Olomouci. Zkouší tu genetické předpoklady například pro kvetení pšenice.

Rozluštění celého dědičného kódu pšenice je podle ředitele Ústavu experimentální botaniky Martina Vágnera průlomové a má světové parametry. „Ve svém důsledku zcela posunuje hranice, tedy kolosální dílo,“ říká.

Bez pšenice se lidstvo neuživí, doplňuje vedoucí olomouckého týmu Jaroslav Doležel: „Pšenice se pěstuje na největší ploše obdělávané půdy na světě. Poskytuje lidstvu více než pětinu kalorií.“

Odvrátit potravinovou krizi by mohl právě genom pšenice. Háček je v tom, že má 17 miliard písmen a je pětkrát větší než u člověka.  Pro lepší představu, jak složitý je genom pšenice, nabídl přirovnání další člen olomouckého týmu Jan Bartoš: „Když si vezmu celou sérii Harryho Pottera, tak v té knižní sérii je 2500krát méně znaků, než kolik je písmen v genomu pšenice.“ Právě olomoučtí vědci dokázali tzv. rozkrájet genom na menší části a chromozomy správě roztřídit.

Naděje pro alergiky

A k čemu je celý objev dobrý? Podle Jaroslava Doležela může pomoct Při léčbě celiakie nebo některých druhů alergií. „Ty všechny jsou způsobeny přítomností zásobních proteinů v pšenici a v této práci bylo identifikováno přes 300 genů, které odpovídají za syntézu těch proteinů v pšenici, čili najednou mají informaci o tom, kolik těch proteinů potenciálně škodlivých tam je, a mohou šlechtit tak, aby tam ty proteiny byly v menší míře,“ uvedl Doležel.

Rozluštění celé dědičné informace může mít podle vědeckého týmu zásadní význam při moderním šlechtění i při budoucím využití genetických modifikací pšenice.