Vědecká knihovna v Olomouci řeší digitalizaci. Zastaralá technika ohrožuje historické dokumenty

Digitalizační technika knihovny je již za hranicí životnosti. Chybějí moderní servery, skenery a další potřebná zařízení. Knihovna se proto snaží získat finanční prostředky v řádu milionů korun na jejich nákup. Největší riziko přitom představují historické noviny, které se kvůli nekvalitnímu papíru rychle rozkládají.

Problém s technikou a rychlost digitalizace

Čtěte také

Olomoucká vědecká knihovna získala vzácnou turistickou mapu Jeseníků z roku 1902

Pracovník knihovny Jan Houserek při digitalizaci Prostějovských novin z roku 1875 popisuje, že skener, který používají, pochází z roku 2013 a nesplňuje už požadované parametry. „Nevím teďka z hlavy, kolik ten svazek bude mít stránek, kolem tří, čtyř stovek, a to by tady zabralo na tomhle skeneru asi polovinu pracovního dne,“ popisuje Houserek.

Zástupce ředitelky knihovny Miloš Korhoň vysvětluje, že se při digitalizaci zaměřují hlavně na dokumenty z 19. a první poloviny 20. století, protože tehdejší noviny byly tištěny na nekvalitním, kyselém papíře, který se rychle degraduje. „Naše knihovna měla právo povinného výtisku pro území Moravy, a tak má obrovské fondy novin, periodik a monografií z tohoto období. Tyto dokumenty se snažíme prioritně digitalizovat, protože nejrychleji podléhají zkáze,“ vysvětluje Korhoň.

Naše knihovna měla právo povinného výtisku pro území Moravy, a tak má obrovské fondy novin, periodik a monografií z tohoto období.
Miloš Korhoň, zástupce ředitelky Vědecké knihovny Olomouc

Podle Korhoně jsou některé noviny, které digitalizují, unikáty. „Nejsou dochovány v žádné jiné instituci, takže se nacházejí pouze v jediném exempláři v Olomouci. O to důležitější pro nás je, abychom je zvládli zdigitalizovat,“ dodává.

Nedostatek financí na modernizaci

Knihovna výběr novin pro digitalizaci pečlivě zvažovala a ze svých fondů vytipovala 900 titulů. Digitalizovat se ale dosud podařilo pouhých 110. „Ty nejskeptickější odhady říkaly, že do roku 2030 se některé dokumenty zcela rozpadnou. Naštěstí jsme zatím nezaznamenali, že by se nějaký svazek zcela rozložil na útržky,“ říká Korhoň.

Na modernizaci digitalizační techniky získala Vědecká knihovna v Olomouci z Národního plánu obnovy 16 milionů korun. Podle ředitelky knihovny Ivety Ťulpíkové to ale nebude stačit. „Museli jsme požádat Olomoucký kraj, aby nám s tím ještě pomohl, protože celá obnova digitalizační jednotky je rozpočtena až na 21,5 milionů korun,“ uvádí Ťulpíková.

Vedení knihovny nyní chystá výběrová řízení, aby mohlo pořídit moderní digitalizační techniku a urychlit tak záchranu vzácných dokumentů.