Velitel zásahové jednotky hasičů v Hanušovicích vzpomíná na povodně: Solidarita lidí byla úžasná, říká. Čeho se do budoucna obává?

„Porovnat rok 1997 a loňské září ani tak nejde. V roce 1997 nikdo nevěděl, co se stane. Loňský rok měl výhodu v sociálních sítích, médiích a informovanosti,“ uvedl Ambroz. Dodal, že připravenější byli nejen hasiči, ale i občané města.

Povodně však přinesly i nečekané situace. „Na rovinu, ten mechanismus toho vodního toku je skoro stejný jako v roce 1997. Došlo k protržení hrází a prakticky k zatopení velké části Hanušovic. V některých částech bylo nutné evakuovat desítky lidí, většinou starších,“ popsal velitel zásahů.

Čtěte také

iROZHLAS

Obce nabízely pozemky na nové bydlení po povodních. Lidé místo toho využívají realitky a mění územní plán

Připomněl i složitou humanitární pomoc, kdy se do některých částí města dostávali jen přes les.

Ambroz zdůrazňuje, že zásadní roli hrála solidarita. „Každou hodinu někdo přijel něco dovézt. Od vysoušečů, přes nářadí až po hygienické prostředky. Pro mě byly tyto věci naprosto úžasné. Možná je pravda, že solidarita se projeví nejvíc v krizových situacích, ale na tom není nic špatného,“ řekl.

Materiál se vždycky najde, chybět budou lidi

Díky nasazení hasičů, dobrovolníků i armády se podařilo město vyčistit a zprovoznit už deset dní po povodni.

Do budoucna ale velitel hasičů vidí slabé místo. „Nejvíc nám budou chybět lidi. Materiál se vždycky najde, ale kde není práce ve městě, mladí odcházejí jinam. A ten lidský faktor, to je pro mě největší problém,“ upozornil Ambroz s tím, že opravy koryt řek a další opatření budou vyžadovat roky a miliardové investice.