Velké Losiny se brání stavbě protipovodňových poldrů

„Tady se potok jenom trošku vylil v jednom místě a potom tam u náhonu se to vylilo dost na luka,“ vzpomíná na povodně z roku 1997 Evžen Lužík z Velkých Losin, stavět tam poldry je podle něj zbytečné: „Tam když se ta voda vylije, tak se vylije po loukách a nic se nestane.“

Jeho slova potvrzuje Richard Jaš. Oba poldry by stály z velké části na jeho pozemcích: „To řešení je nekoncepční, jelikož nebere v potaz ochranu při poslední povodni nejvíce postižené obci a to je Loučná nad Desnou. Další věc je, že povodňová ochrana je zásadní zásah do krajiny, a tady ten vodní poldr by měl být dvanáct metrů vysoký.“

Na stavbu poldrů tlačí ale Svazek obcí údolí Desné. Podle předsedy a současně rapotínského starosty Paval Žerníčka má snahu ochránit území až po Šumperk: „My bychom potřebovali, aby ta horní část a případně i přítok Merty ze Sobotína byl nějakým způsobem ochráněn, aby tam došlo k zadržení řádově několika milionů kubíků vody.“

Výstavbu suchých poldrů ve Velkých Losinách navrhuje Povodí Moravy, nad začátkem stavby visí podle mluvčí Gabriely Tomíčkové otazník: „Přesný termín realizace poldrů zatím známý není.“

A poldry jsou i součástí územního rozvoje Olomouckého kraje. Ten bude podle mluvčí Kamily Navrátilové respektovat rozhodnutí obce: „V současné době má hejtmanství rozpracovánu aktualizaci zásad územního rozvoje, kde je jedním z bodů řešení také problematika suchých poldrů. V rámci veřejnoprávního projednání této aktualizace bude obec Velké Losiny oslovena. Jinak usnesení zastupitelstva obce respektujeme.“

A Povodí Moravy se zase bude řídit rozhodnutím kraje. Losinští se stavbě poldrů zatím brání. Zelenou jim nedali ani zastupitelé.