Venkovský zámek v Kuníně má unikátní komínový systém
Na místě staré jednopatrové tvrze nechala hrabata z Harrachu v letech 1726 až 1734 vybudovat malý venkovský zámek. Známe ho jako zámek Kunín a leží několik kilometrů od Nového Jičína na severu Moravy.
Zámek proslul osobností hraběnky Marie Walburgy hraběnky z Waldburg-Zeilu (1762 – 1828), která zde založila vzdělávací institut pro děti svých poddaných – filantropinum. Studovali tam vedle sebe děti české i německé, chudé i bohaté. Studoval zde také František Palacký.
O tom, jak slavná hraběnka Walburga vypadala, se do nedávna vědělo pouze podle staré černobílé fotografie jednoho ze zmizelých obrazů. Kam se ale obraz poděl, bylo záhadou. Pak se znenadání objevil na místě, kde by to nikdo neočekával.
Podle kastelána zámku Kunín Jaroslava Zezulčíka, objevil obraz jiný historik zcela náhodou na znojemském hradě. Původně si všichni mysleli, že obraz zmizel někde v rakouských sbírkách potomků paní hraběnky. Jak se ale dostal obraz na hrad ve Znojmě? Ukázalo se, že jedna z dědiček se provdala z Rakouska do Znojma a obraz si vzala do nového působiště.
Kdo obraz maloval a kdy, to se přesně neví. Jeho vznik datují historici do osmdesátých až devadesátých let devatenáctého století, do časů, kdy se hraběnka začala věnovat dětem.
Duchové přivítali hraběnku zpátky na zámku
Cesta obrazu paní hraběnky zpět do Kunína je provázena zajímavou příhodou. Když kastelán opřel obraz o zeď obývacího pokoje hraběnky Walburgy, kde žila, pracovala a také zemřela, rozezvučely se zámecké komíny varhanními tóny. Jakoby duchové zámku vítali zpět svou hraběnku. Je to samozřejmě jen příběh. Jisté ale je, že komínový systém zámku patří k unikátům barokní architektury, a když se do nich opře vítr, třeba při bouři, pak vydávají tóny jako varhanní píšťaly.
Více informací naleznete na stránkách zámku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.