Venušině sopce na Bruntálsku vévodí přírodní památka Lávový proud Mezina

Spolu s dalšími sopkami, které se v tomto zákoutí Moravskoslezského kraje nacházejí, a to včetně Velkého a Malého Roudného nebo Uhlířského vrchu, se Venušina sopka řadí mezi typické stratovulkány. Pro ty je typické, že se v jejich činnosti střídalo explozivní vyvrhování pyroklastického materiálu s výlevy lávy.

Sopky na Bruntálsku se řadí k poměrně mladým vulkánům, naposledy soptily zhruba před miliónem let. Složení neovulkanických hornin mají velmi podobné. Jedná se o horniny šedočerné až černé barvy s masivní texturou a často sloupcovitou odlučností, kterým se odborně říká bazalty, bazanity a nefelinity.

Pozoruhodnou ukázkou sloupcovité odlučnosti čedičů je přírodní památka Lávový proud v obci Mezina, která leží asi čtyři kilometry od Bruntálu. Nesouvislé sopečné útvary, tzv. bruntálské tufy, připomínají obří varhany, které se táhnou jedním z úbočí sopky.

Venušina sopka|foto: Naďa Čvančarová

Výhled na lávový proud je pohodlně přístupný, takže výletníci se tady mohou pohodlně a zblízka pokochat pohledem jak na geologickou raritu, tak okolní přírodu. Jde o místo, které bývalo lomem a kde se v minulých letech intenzivně těžila hornina především ke stavebním účelům.

Vrchol sopky je pokryt červenohnědou struskou a sopečným pískem. Můžeme tu rovněž vidět směr, kudy dříve ze sopky vytékala láva. Přírodní památkou je Lávový proud Mezina od roku 1997.