Veřejně prospěšné práce jsou pro Olomouc neefektivní, v Hlubočkách si je pochvalují

Na své veřejně prospěšné práce v olomoucké ZOO Ondřej Sova: „Dělal jsem na zahradnickém úseku, sekal jsem křoviňákem, jezdil jsem na okus.“

Bylo mu jednadvacet, krátce po vyučení a měl problémy sehnat práci. Úřad práce ho poslal mezi výběhy zvířat. Natolik se mu to zalíbilo a vedení s ním bylo spokojené, že dostal smlouvu na trvalý pracovní poměr a teď je tu jako zaměstnanec. „Pořád lepší, než někde ve fabrice. V přírodě je pěkně mezi zvířátkama,“chválí si Sova zaměstnání.

Jenže tento happyend je výjimka. Alespoň podle mluvčí ZOO Karly Břečkové. Zatímco loni si na úřad práce zažádali o dva lidi, letos na veřejně prospěšné práce úplně rezignovali: „Jedna paní tady byla dokonce jenom měsíc, potom už byla na nemocenské a víckrát nepřišla. Tímto způsobem bohužel funguje většina lidí. Vzhledem k tomu, že to není příliš efektivní, jsme od té spolupráce odstoupili a letos už v ní nepokračujeme.“

Podobné je to i v ostatních příspěvkových organizacích města Olomouce. Veřejně prospěšné práce jsou podle lidoveckého náměstka primátora Ladislava Šnevajse neefektivní a administrativně náročné. Proto loni zažádali na úřad práce jen o 17 lidí, nejčastěji do technických služeb a správy hřbitovů. „Činnost související se zabezpečením pracovních ochranných pomůcek, školením člověka, který byl dlouhodobě nezaměstnaný, kontrola jeho docházky, to je pro organizace poměrně zatěžující.

Podle Olgy Pacákové z olomouckého úřadu práce si ale můžou organizace zažádat i o proplacení člověka, který administrativu a koordinaci zařídí: „Příspěvek je v maximální výši od patnácti do dvaceti čtyř tisíc. Poskytuje se od prvního července pod dobu šesti měsíců. Takže de facto budou uhrazeny mzdové náklady i odvody na sociální a zdravotní pojištění.“

Úplně opačnou zkušenost mají v nedaleké obci Hlubočky se čtyřmi tisíci obyvatel. Tady pracovalo loni na veřejně prospěšných pracích devatenáct lidí. Tajemnice úřadu Dagmar Belhárová tady stíhá i celou administrativu: „My samozřejmě máme vždycky požadavek, aby to byli hlavně lidé z obce. Protože oni neprojedou penízky, nemusí jezdit odjinud, navíc je známe. Nepodaří se to vždycky, a vybrat ty lidi aby chtěli pracovat, není taky úplně jednoduché, ale nám se to celkem daří. Není to zas tak strašné. Já si myslím, že ten přínos je větší, než co nás to stojí za úsilí.“

Olomouc s nezaměstnaností přesahující osm procent si uvědomuje, že by byl hřích nevyužít na potřebné práce ve městě dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Dají ale přednost nového dotačnímu titulu. Odstartovat ho chtějí příští rok, přijmout by mohli až šedesát lidí. Výhoda je podle Ladislava Šnevajse v tom, že si budou pracovníky sami vybírat a vše okolo administrativy jim dotace také uhradí: „My se budeme snažit udělat sdružený projekt, který zahrne všechny akciové apříspěvkové organizace města, včetně města samotného.“