Vestfálský mír přinesl úlevu českým zemím, které před tím ztratily až 40 procent obyvatel
Třicetiletá válka pustošila střední a severní Evropu od roku 1618. Všeobecné utrpení nepůsobila pouze vojska, přidal se hladomor, epidemie a také čarodějnické procesy, rozšířené zejména v německých zemích. Co začalo jako náboženský konflikt, se postupně proměnilo ve válku o vliv a území, kde jednotliví aktéři často měnili spojence.
Ve 40. letech 17. století už byly všechny strany vleklého boje natolik vyčerpané, že začaly opatrně vyjednávat o míru. Jednalo se však jen v zimě, v létě pokračovaly bitvy. Protivníci se ani nesešli u jednoho stolu – protestanti, vedení Švédy, měli své sídlo v Osnabrücku, katolíci v 45 kilometrů vzdáleném Münsteru.
Obě města však ležela v tehdejším Vestfálsku, což byl region na území dnešního severozápadního Německa. Delegace vytvořily smlouvy, které upravovaly otázky náboženské, zabývaly se územními nároky jednotlivých států a politickým uspořádáním v nich. Výrazně oslabil vliv císaře svaté říše římské, proběhly četné majetkové přesuny.
Soubor smluv se souhrnně nazývá Vestfálský mír. Přinesl úlevu českým zemím, které před tím ztratily až 40 procent populace. Upevnila se však moc Habsburků a vliv katolicismu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
