Vířivé kameny na Ještědu připomínají alpské štíty. Jednotlivá skaliska nesou jejich názvy
Mezi nejvýraznější symboly Libereckého kraje patří hora Ještěd. A rozhodně stojí za to na ni při návštěvě Liberce vystoupat. Hora samotná, někdy mylně považovaná za vyhaslou sopku, je zajímavá nejen svým vrcholem, ale také řadou skalisek. Přibližně půl kilometru od vrcholu Ještědu se nacházejí dvě rovnoběžné skalní stěny, které jsou patrné i z Liberecké kotliny. Říká se jim Vířivé kameny a jejich jednotlivé vrcholy nesou jména alpských velikánů.
Vířivé kameny se nacházejí severovýchodním směrem pod vrcholem Ještědu. Jde o dva skalnaté hřebeny, které se táhnou až k silnici vedoucí z Výpřeže na Ještědku a dále na Ještěd. Přímo nad silnicí se tyčí Malý Matterhorn. Další vrcholy skal nesou názvy Breithorn, Monte Rosa, Lyskamm a Castor a Pollux. Jména jim horolezci dali právě kvůli podobnosti se štíty Walliských Alp.
Větší z téměř paralelní hřebenů dosahuje délky 200 a výšky 20 metrů. „Tvoří je hodně tvrdá hornina vypadající jako křemen. Geologové tomu říkají kvarcit nebo také křemenec,“ upřesňuje geolog Dominik Rubáš s tím, že hornina pochází z období starších prvohor.
Vstoupit mezi skály je možné přímo z cesty, za mokra je ale potřeba být hodně obezřetný, skály jsou kluzké. Komu se podaří na vrcholy Vířivých kamenů vystoupat, tomu se otevře výhled nejen na Libereckou kotlinu, ale i Jizerské hory a Krkonoše. Za jarní a podzimní rovnodennosti lze z tohoto místa pozorovat východ slunce za Sněžkou.
Nádherné výhledy se z Ještědu otevírají samozřejmě kdykoliv, kdy není zrovna v mracích. Vířivé kameny, nebo také Vrblíky či Walliský hřeben jsou jedním z 12 zastavení desetikilometrové okružní Naučné stezky Terasy Ještědu, která začíná a končí v Tetřevím sedle nazývaném také Výpřež. Jednotlivá zastavení jsou doplněná informačními tabulemi a my jsme ve Výletech navštívili již třeba Kamenná vrata a Červený kámen. A na Ještěd se samozřejmě ještě vrátíme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
