Vojáky přezdívali pouštní krysy a oni se k tomu hrdě hlásili. U Tobruku bojovalo i přes 600 Čechoslováků
Tobruk, ležící na území dnešní Libye, se stal jedním z míst, kde českoslovenští vojáci významně zasáhli do bojů druhé světové války.
Tobruk byl jedním z mála přístavů na pobřeží severní Afriky, kde mohly kotvit i velké nákladní lodě. Měl strategický význam při kontrole Suezského průplavu a ropných polí blízkého východu. Již od dubna 1941 byl v obležení, před Němci a Italy ho bránily jednotky především Australanů a Britů. Český pěší prapor, kterému velel podplukovník Karel Klapálek, dorazil na pomoc na podzim.
Život vojákům v malých pevnostech znepříjemňoval všudypřítomný prach, špína a pouštní blechy. K tomu nekvalitní strava, nedostatek vody a neustávající střelba. Hanlivé označení „pouštní krysy“, jak obránce častoval nepřítel, přijali za vlastní a hrdě se k němu hlásili.
U Tobruku bojovalo přes 600 Čechoslováků a i jejich zásluhou se podařilo přístav uhájit až do další ofenzivy armády generála Rommela v červnu 1942. Vzápětí spojenci porazili nacistické vojsko u el Alameinu a to byl počátek konce jednotek Osy na severu afrického kontinentu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
