Von der Leyenová dělá lídrům měkký polštář, u Kallasové by hrozilo, že si dupne, soudí Šafaříková

11. březen 2024

Dosavadní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová má oficiální nominaci Evropské lidové strany na další funkční období. Jak si německá politička uplynulé čtyři roky v čele komise vedla? „Svůj mandát pojala jako servis pro lídry členských států. Neslyšela by to ráda, ale je to nejlepší Charles Michel, tedy předseda Evropské rady, který tu byl,“ hodnotí bývalý bruselská zpravodajka Hospodářských novin a serveru Aktuálně.cz Kateřina Šafaříková.

Šéfka Komise téměř nikdy neposkytovala dvoustranné rozhovory novinářům, a když už, tak zpravidla jen pro velká německá nebo francouzská média. Jen málokdy také přicházela do tiskového sálu, kde bývá mnoho ostřílených novinářů, všímá si novinářka.

„Obávala se, že by tam třeba řekla něco, co by v evropských metropolích neradi slyšeli. A nechtěla si zbytečně přidělávat problémy,“ přibližuje s tím, že v podobném duchu by nejspíš pokračovala i v případném druhém mandátu.

Čtěte také

Výrazná premiérka

Zpravodajka se domnívá, že von der Leyenová má velkou šanci ve funkci pokračovat, i protože se zatím neobjevilo další velké jméno z jiné části politického spektra: „Je velmi empatická a ve finále dokáže reagovat tak, že víceméně vyhoví všem a nikomu nějak extrémně nevadí. Alespoň ne většině, ne-li všem evropským lídrům. Tak proč měnit koně.“

Šafaříková ale zároveň nevylučuje, že se může objevit jiný překvapivý favorit, jakým byla před pěti lety právě i současná předsedkyně Komise. Mluví se například o estonské premiérce Kaje Kallasové.

„Bude záležet na výsledku evropských voleb, jestli se spektrum posune více doprava a třeba i na východ s tématem Ukrajiny nebo Green Dealu. Ale nemyslím si, že vyhraje někdo tak výrazný jako ona. Je u ní větší riziko, že si se svou politikou dupne a nebude tím měkkým polštářem, jakým byla von der Leyenová,“ dodává.

Odstrašující síla nejdřív za 5 let

Podle Šafaříkové ale von der Leyenová umí být i odvážná, což se ukázalo v případě Ukrajiny – nebýt jí, zřejmě by nikdy nezískala status kandidátské země. Ještě před ruskou invazí také věřila informacím amerických tajných služeb o hrozícím útoku, takže Brusel měl hned v únoru 2022 připravené sankce.

Čtěte také

Patřila také k prvním západoevropským politikům, kteří fyzicky navštívili Kyjev. Těch, kteří hrobu ze strany Ruska začali brát vážně, prý v posledních měsících přibylo: Můžeme zmínit třeba Emmanuela Macrona. Trvalo mu, než uvěřil, že Rusko neohrožuje jen Ukrajinu, ale je to bezpečností riziko pro celý kontinent,“ podotýká zpravodajka.

Evropští lídři si v důsledku dění na Ukrajině i ve Spojených státech uvědomují, že musí více investovat do vlastní obrany. Podle expertů potřebuje Evropská unie 5 až 7 let na to, aby si vybudovala dostatečně odstrašující vojenské kapacity vůči ruské hrozbě.

„Pět až sedm let za předpokladu, že tady bude politická vůle a že to bude jedna z priorit nové Evropské komise, že dojde ke sjednocení evropského obranného trhu, abychom mohli efektivně investovat a neměli 20 druhů vysílaček nebo tanků, které nepotřebujeme,“ uzavírá Šafaříková.

Jak náročné je být zpravodajkou v Bruselu? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert

Související