Výlet na Kladské sedlo
Kladské sedlo, horská sníženina na polských hranicích, leží severně od Starého Města pod Sněžníkem. Polsky se toto místo nazývá Przełęcz Płoszczyna a leží na současné hranici s Polskou republikou. Se svou nadmořskou výškou 816 metrů patří k nejnižším místům v severní horské hradbě oddělující Moravu od Slezska nebo v tomto případě spíše od historické oblasti Kladska.
Snad i proto bylo toto místo známé již odpradávna jako komunikační trasa vedoucí ve směru ze severu na jih. Podle některých badatelů vedla právě tady jedna z větví proslulé Jantarové stezky, ale to jsou jen dohady. Pravdou ovšem je, že cesty vedoucí přes Kladské sedlo jsou zaznamenány již na velmi starých mapách. Připomeňme například mapu Moravy Johanna Kryštofa Müllera z roku 1716, kde je cesta zřetelně vidět, byť je vkreslena poněkud lajdácky, neboť pokud bychom se jí měli řídit, vedla by stávající cesta přes vrchol Králického Sněžníku. Následní kartografové pak vycházeli nejen z této mapy, ale i ze znalosti dobových poměrů, takže se pak cesta z Moravy do Slezska přes Kladské sedlo objevuje téměř na všech mapách.
O tom, že tudy vedla přeshraniční cesta nás navíc přesvědčuje i název nedaleké vesnice Nová Seninka. Tedy ten původní německý název, který zněl Spieglitz, česky Špiklice. Jazykovědci totiž vznik jména obce dávají do souvislosti s podobnými německými jmény jako například Speilendorf, což znamená strážná ves. Obce s podobnými jmény nacházíme většinou právě při hraničních přechodech a nejinak tomu tedy bylo i v případě Kladského sedla.
A když už jsme v tom dokazování, že tudy opravdu odpradávna vedla cesta do Kladska, musíme připomenout, že když za povodní v roce 1997 rozvodněná řeka odnesla část současné silnice, odkryla zároveň pod ní ukrytou štětovou cestu.
Důvod, proč dávní poutníci a kupci procházeli právě tudy, je docela prostý. Řeky jako Morava až do Hanušovic a dále Krupá, která nedaleko pod Kladským sedlem pramení, byly dobrými průvodci i těm, kteří cestu příliš neznali. Navíc po překonání horské hradby se poutníci na Kladské straně mohli chytit dalších řek - Morawky, následně Bialej Ladeckej a těsně před Kladskem pak Kladské Nysy. Navíc cesta tudy stoupala jen pozvolna a teprve výstup od dnešní Hájovny na sedlo byl prudkým kopcem.
Cesta byla hojně využívána až do II. světové války. Poté pomalu chátrala a postupně byla uzavřena zcela. Po roce 1989 byla sice zpřístupněna pěším a cyklistům, ale teprve 4. června 2007 byl v Kladském sedle otevřen hraniční přechod Staré Město − Nowa Morawa s povolením průjezdu aut do 3,5 tuny. Byla postavěna (mimochodem zcela nesmyslně) i budova celnice, která dnes slouží jako penzion a občerstvení.
Zajímavé je, že cesta přes Kladské sedlo na české straně vede pořád stejnou trasou, tedy údolím Krupé k hájovně a následným stoupáním v několika zákrutách na sedlo. Asi v půlce odbočuje ze silnice cyklotrasa protínající tuto část Rychlebských hor, která vede přes Paprsek až na Ramzovou. Na polské straně pak cesta klesá do vesničky Nowa Morawa. Této cestě se dnes říká Droga Morawska. Kdysi ale na Kladské straně vedla cesta jinudy, přibližně tím směrem, kudy vede současná polská žlutá turistická značka ze sedla do Boleslawova. Procházela přes hřbet Zawady a Staromorawským průsmykem a pak podél Kamienice. Důkazů pro to máme více. Kromě zbytků starých opevnění z třicetileté války, kterým se říká Švédské šance, zde najdeme i pozoruhodnou skupinu kamenných soch spících apoštolů a Krista v Getsemanské zahradě. Toto je druhá z cest nazývaná Droga Staromorawska.
Kladské sedlo má však i geografický význam. Právě toto místo je hranicí oddělující Králický Sněžník a Rychlebské hory. Je východiskem několika turistických tras – zejména na polské straně hor. Na české straně najdeme rozcestník u hájovny pod sedlem. A mimochodem, cesta tudy rozhodně stojí za to. Nejenže vede krásnou krajinou téměř bez aut a lidí, ale třeba ze Zábřeha do Javorníku tudy ušetříte téměř 20 km.
Putujte s námi Od Pradědu na Hanou ve středu 19. března.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
