Výprava na středověký hrad Olomouc
Čtvrtého srpna uplynulo 720 let od smrti posledního mužského Přemyslovce z královské rodové linie. Vydejme se na místo jeho vraždy a přibližme si podobu přemyslovského hradu.
Václav III. byl zabit v šestnácti letech v prostorách kapitulního děkanství na dnešním olomouckém Svatováclavském návrší v centru světské i duchovní i správy Moravy. Na tomto místě nalezli archeologové obranné příkopy už ze starší doby bronzové. Právě tady stával na skalnatém ostrohu nad nivami řeky Moravy olomoucký hrad.
První písemná zmínka o něm pochází z Kosmovy kroniky z roku 1055, ale středověké hradiště tu jistě existovalo už dřív. „V té době tu s velkou pravděpodobností byly výhradně dřevěné stavby s palisádovým opevněním. Až v jedenáctém století se objevuje mohutná skořepinová hradba, kterou tvoří dvě kamenné plenty a uprostřed nich dřevěná konstrukce a sypaná výplň. Taková hradba vydržela maximálně jedno století,“ říká archeolog z Národního památkového ústavu Richard Zatloukal, který tu prováděl poslední výzkumy.
V průběhu existence se měnil význam hradu. „Po vymření moravské přemyslovské větve na počátku třináctého století je moravský úděl ovládán z Prahy s politickým záměrem, aby a zdejší hrad nepřerostl význam sídelního. Zůstával tady purkrabí s funkcí zástupce vládce. Význam zdejšího hradu byl tedy v té době menší než Brna a Znojma, což byla sídla knížat. Hrad nějakým způsobem přetrval do šestnáctého století jako purkrabství s věží, kdy byl prodán církvi,“ vysvětluje náš průvodce.
Zdivo hradního paláce z druhé poloviny třináctého století se zachovalo v podzemních prostorách Arcidiecézního muzea. Sestupujeme k základům okrouhlé věže, která je v komplexu staveb viditelná do dnešní doby. Pravděpodobně sloužila jako věž obranná i obytná. Jde tedy o nejstarší dochované zdivo světské stavby v areálu. Hned vedle se nacházejí zbytky větší budovy.
„Tato kamenná stavba byla stavěna po polovině třináctého století. V závěru třináctého století k ní byla přistavěna další budova a soustava opěrných pilířů, protože stála na svahu a asi začala ujíždět a praskat. S okrouhlou věží, která plnila funkci posledního útočiště byla propojena můstkem. Nevíme, kdy tato stavba zanikla. Určitě nestála, když se tu v osmnáctém století budovaly kočárovny.“
Jaký byl komfort obyvatele této budovy?
„Je to nevelký prostor široký asi pět metrů a dlouhý osm devět metrů. V druhé polovině třináctého století můžeme na základě analogií odvozovat, že ve spodní části, která byla pouze kamenná se nacházela hodovní místnost, nahoře pak místnosti obytné. Aby nebyly příliš chladné tak zpravidla, pokud stavba byla celokamenná, byla uvnitř vyplněna ještě srubovou konstrukcí. Nástavba mohla být také dřevo-hliněná. Jednalo se o dřevěnou konstrukci vyplněnou nepálenými sušenými cihlami anebo byly proplétané košatinové stěny vyplněné hlínou. Okna tehdy byly jen otvory ve zdi,“ popisuje pravděpodobnou podobu stavby vedoucí archeologického oddělení odboru archeologie Národního památkového ústavu v Olomouci.
Více o olomouckém středověkém hradu se dozvíte v pořadu Přímo z místa vysílaném v neděli po deváté hodině Českým rozhlasem Olomouc. Spoustu informací a historickou detektivku najdete taky na speciálním webu ostrovolomouc.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
