Výživnější a odolnější pšenici by měl pomoci vyšlechtit nový gen. Na jeho objevu se podíleli badatelé z Olomouce

„Objev je výjimečný v tom, že přestože ta vlastnost byla známá po dlouhá desetiletí, tak se nepodařilo ten gen identifikovat až do dnešní doby,“ vysvětluje zásadní význam objevu tzv. Ph2 genu pšenice genetik Jan Bartoš. „Projev toho genu je velmi těžce uchopitelný. Abychom mohli zjistit, jestli došlo třeba k mutaci toho genu, tak se musíme dívat dělení buněk ve specifických částech květů a to opravdu není triviální,“ dodává genetik. „Tato práce je hodně namahavá, takže to vypadá, že ostatním vědeckým týmům se do toho nechtělo, protože to trvalo dlouhá léta,“ přidává se i jeho kolega Radim Svačina.

Radim Svačina charakterizuje pšeničné linie v olomoucké laboratoři ÚEB|foto: ÚEB AV ČR

Nově identifikovaný gen Ph2 je nesmírně významný, protože odpovídá za správné chování chromozomů v průběhu tvorby pohlavních buněk. „Ten gen je zodpovědný za to, že se chromozomy v průběhu buněčného dělení spolu správně párují,“ doplňuje Jan Bartoš. A tady tkví podle Radima Svačiny význam objevu pro další šlechtění pšenice. „Pro šlechtění se dá využít právě mutace toho genu, kdy se ty chromozomy začnou párovat i mezi příbuznými druhy. To znamená, že když vytvoříme nějakého křížence mezi pšenicí a nějakým planým druhem, tak tím, že ten gen vyřadíme z provozu, se začnou chromozomy párovat mezi pšenicí a tím příbuzným druhem. Dojde k výměně genetické informace. Tím pádem se nám pomocí tohoto systému může podařit vnést právě znaky z planých druhů do pšenice,“ přibližuje Svačina.

Objev tak bude mít podle Jana Bartoše přímé využití v praxi. „Může být víc tolerantní vůči například suchu, chladu, může být odolnější vůči houbovým onemocněním,“ uzavírá Bartoš.

Zlepšit může ale i výživovou hodnotu a dodat zdraví prospěšné látky jako vlákninu nebo antioxidanty. Genetici z Ústavu experimentální botaniky se dlouhodobě věnují dědičné informaci rostlin, především obilovin, banánovníku a trav.