Weisshuhnův náhon nedaleko Opavy je unikátním vodním dílem mezi skálami

Když mu v roce 1889 přijeli domů na zimní prázdniny synové, vzal je s sebou do nepřístupných kopců nad řekou Moravicí. Prodírali se hustým lesem, zdolávali skály a na stromech zanechávali značky, které vyměřovaly budoucí náhon. Když to úředníci viděli, povolení mu nakonec dali.

V roce 1890 se mohlo začít stavět

Na pomoc si Carl Weisshuhn přizval italskou firmu, a to ze dvou důvodů. Jednak byli italští dělníci levnější než ti čeští, jednak měli už v té době zkušenosti s ručním ražením tunelů v Alpách. Práce proto postupovaly rychle. Za necelý rok byl náhon hotový.

Unikátní vodní dílo, které díky stálé údržbě zůstává i po mnoha letech plně funkční, je tři a půl kilometru dlouhé, obsahuje dva aquadukty a původně tři vodní tunely. Jeden z nich se už bohužel zřítil.

Průměrná hloubka náhonu je od 60 do 120 centimetrů, v cíli v areálu papírny dosahuje hloubky 280 centimetrů. Po celé trase je široký 4 metry. Tunel je hned na začátku trasy pod Kozím hřbetem dlouhý 45 metrů. Náhon je při ústí do Žimrovické papírny převýšen o 26 metrů nad řekou Moravicí.

Dřevo už se kanálem neplaví, ale elektrická energie se vyrábí dodnes

Carl Weisshuhn využíval kanál pro plavení dřeva i pro výrobu elektrické energie. Dřevo do papírny se tudy plavilo až do roku 1966. Dvě Francisovy turbíny z roku 1927 při vyšším průtoku vody v náhonu vyrábějí elektrickou energii dodnes.

Weisshuhnův náhon je z velké části volně přístupný. K jeho začátku se dostanete po červené turistické značce ze Žimrovic směrem na Vítkov – Podhradí.