Z někdejšího popraviště nedaleko Vizovic je dnes krásný výhled do okolí

16. prosinec 2015
Česko – země neznámá

Nedaleko Vizovic na Zlínsku se před více jak 250 lety nacházelo popraviště. Jeho existenci připomíná také název nedalekého vrchu zvaného Šibenice. Popravní místa se většinou nacházela na návrších nebo v blízkosti hlavních cest, jako tomu bylo i v případě vizovické šibenice.

Dnes už nikdo neví, jak vizovická šibenice kdysi vypadala. Zpravidla se ale jednalo o dva nebo tři dřevěné sloupy, na které se položily trámy. Výkon hrdelního práva náležel ve středověku původně mezi výsostná práva panovníka, která uplatňoval a vykonával prostřednictvím svých úředníků.

Tuto pravomoc získal od krále Jana Lucemburského ve Vizovicích Cisterciácký klášter. Podle Janova privilegia měli výkon hrdelního soudnictví zajišťovat na panství vizovického kláštera rychtáři a přísežní ustanovení opatem.

Poslední známá poprava na vizovické šibenici se uskutečnila v roce 1727. Rozsudek byl vynesen nad Josefem Dobešem z vesnice Veselá na klečůvském panství. Ten byl obviněn ze spolčení s loupežníky, kteří v horách přepadli želechovického papírníka. Josef Dobeš nejenže věděl o jejich plánech, ale také jim do hor, kde se ukrývali, přinesl jídlo. Za to dostal od loupežníků podíl z loupeže 10 rýnských.

Poslední známá poprava na vizovické šibenici se uskutečnila v roce 1727

Podle rozsudku měl být Josef Dobeš za spáchané skutky a všem k výstraze potrestán oběšením na stromě. Samotnou popravu prováděl kat se svými pomocníky. Není známo, že by Vizovice měly vlastního kata, zřejmě si jej půjčovaly ze sousedního Uherského Hradiště.

V současnosti je z vrchu, kde stávala někdejší šibenice, krásný výhled na město Vizovice a okolní krajinu. K odpočinku zde slouží lavičky se stolem a také naučná tabule s mapou a dobovými údaji.

autor: Saskia Mišová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.