Zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela připomíná ve Vražném rodný dům

Mateřským jazykem nadaného a zvídavého chlapce byla němčina, nicméně vzhledem k tomu, že působil v dvojjazyčném prostředí, naučil se i plynně česky. Než odešel studovat, prožil ve Vražném prvních jedenáct let života. Právě tady se zrodilo jeho silné pouto k přírodě a dost možná i první myšlenky na šlechtění rostlin, které později stály za fenomenálními vědeckými objevy. Do rodné vsi se Johann Gregor Mendel po celý život průběžně vracel.

Po absolvování základní školy navštěvoval mladý Johann piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou. Středoškolské vzdělání získal na gymnáziu v Opavě, poté studoval na Filozofické fakultě Univerzity v Olomouci. Z finančních důvodů a na přání matky vstoupil do semináře.

V roce 1843 odešel do kláštera v Brně a přijal řeholní jméno Gregor. Působil jako mnich a později opat augustiniánského kláštera.

Hrách a Mendelovy zákony dědičnosti

Dále se věnoval, a to i na univerzitě ve Vídni, studiu matematiky, fyziky, chemie, botaniky a zoologie. Díky novým poznatkům si uvědomil důležitost matematiky a statistiky pro vysvětlování přírodních dějů, čehož později využil během svých šlechtitelských pokusů. Věnoval se zejména křížení hrachu, kde na základě svého sledování a pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti.

V památníku Johanna Gregora Mendela|foto: Petra Štrymplová

Objevitel základů genetiky se ale současně s velkým zaujetím věnoval i například meteorologii nebo včelařství. I když byl váženým občanem a opatem už za svého života, jako vědec předběhl dobu a zasloužených poct se mu dostalo až po smrti. Zemřel v Brně v roce 1884.

Rodný dům Johanna Gregora Mendela ve Vražném je dnes kulturní památkou. Před časem prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Slavnostní otevření se uskutečnilo 28. září 2007 při příležitosti 185. výročí narození významného rodáka.

Statek v současnosti slouží jako Informační centrum venkovského regionu Moravské Kravařsko a také jako jedna z poboček Muzea Novojičínska s expozicí věnovanou životu a dílu J. G. Mendela. V těsné blízkosti památníku postupně probíhá obnova selské zahrady, která by měla představovat místní genofond starých odrůd ovoce, okrasných rostlin i léčivek – tak jak běžně rostly a kvetly v dobách Mendelova dětství.