Zámek v Litomyšli zve na vánočně vyzdobené interiéry. Ukazuje Vánoce šlechty i služebnictva

11. prosinec 2022

Jak se slavily Vánoce v šlechtických kruzích? Mysleli aristokraté také na své sloužící? Odpovědi na vás čekají při adventních prohlídkách renesančního zámku v Litomyšli v Pardubickém kraji. Provedou vás vánočně vyzdobenými interiéry zámku.

Renesanční zámek nechal pro svoji španělskou manželku Marii Manrique de Lara z rodu Mendozů postavit v letech 1568 až 1582 majitel litomyšlského panství a nejvyšší kancléř Království českého Vratislav z Pernštejna. Jestli ovšem Pernštejnové v Litomyšli trávili Vánoce, nevíme. „Nicméně předpokládáme, že další generace majitelů, jako byli například Valdštejnové-Vartemberkové, se mohli o Vánocích na svém zámku v Litomyšli zdržovat,“ vysvětluje kastelán Petr Weiss.

Na zámku uvidíte tři podoby Vánoc. „Návštěvníci se dozvědí, jak se trávily Vánoce ve šlechtických kruzích, v nejvyšších panovnických kruzích a jako kontrast, jaké Vánoce mělo služebnictvo,“ přibližuje kastelán. „Prohlídkový okruh vede reprezentačními prostory majitelů zámku Valdštejnů a Thurn-Taxisů. A jelikož na zámku pobýval i samotný císař František Josef I., návštěvníky zavedeme také na vánoční císařský dvůr.“

Tradice zdobení vánočního stromku

Interiéry litomyšlského zámku jsou vyzdobené chvojím, adventními věnci a samozřejmě nechybí ozdobené vánoční stromky. „Tradice zdobení stromků k nám pronikla z německého prostředí. Do habsburské rodiny tento zvyk údajně přinesla v roce 1816 švagrová císaře Františka I., Henrietta z Nassau-Weilburgu. První vánoční stromeček v ryze českém prostředí měl už ale o čtyři roky dříve ve své vile ředitel Stavovského divadla v Praze Jan Karl Liebich,“ dodává Petr Weiss.

Podle jeho slov se fakta o šlechtických domácnostech v období Vánoc hledají velice obtížně. „Dozvídáme se o nich třeba z různých vzpomínek šlechticů, ale také z deníků dětí z aristokratických rodin. Ale vzhledem k tomu, že i děti tehdy měly volnější režim, jsou ty zápisy poměrně strohé.“

Vánoční prohlídka litomyšlského zámku vás zavede také do svátečně vyzdobené kaple sv. Moniky. Před oltářem stojí lidový betlém z Vysočiny. Právě na tomto místě se dozvíte o tradici výroby betlémů a o vánočním příběhu starém přes dva tisíce let. Vánoční prohlídky probíhají o víkendech 10. a 11. prosince a 17. a 18. prosince. Skupiny nad deset návštěvníků si prohlídku mohou objednat do 18. prosince i ve všední den.

Zámek v Litomyšli

Renesanční zámek v Litomyšli je státní památka, zapsaná od roku 1999 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. To, co návštěvníky upoutá nejdříve, jsou psaníčka na omítce. Vnější zdi zámku pokrývají tisíce sgrafit a figurální výjevy na štítech. Sgrafity jsou vyzdobená i vnitřní nádvoří zámku. Na severní stěně druhého nádvoří najdete příběhy starozákonního hrdiny Samsona, otevře se vám pohled na bitvy římských vojsk nebo erby Pernštejnů či pozdějších vlastníků zámku Trautmannsdorfů.

Zámecká kaple sv. Moniky

Původní výzdoba litomyšlského zámku se v plné šíři nedochovala. Dnes si návštěvníci mohou prohlédnout přibližně třicet procent původních renesančních sgrafit. Zbytek je novodobě zrestaurovaný. Zámecká sgrafitová výzdoba prošla zásadní renovací v letech 1974 až 1984, na další čeká nyní.

Současná zámecká expozice nabízí v běžné turistické sezóně několik okruhů. Jejich součástí je také unikátní klasicistní divadlo z 18. století. Po divadle na zámku v Českém Krumlově jde o druhé nejstarší divadlo v Česku. Dochovala se v něm dokonce původní jevištní technika. Světovým unikátem je také soubor malovaných dekorací.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.