Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou evropským unikátem. Vyznačují se specifickou výzdobou i původem
Zbrašovské aragonitové jeskyně se nacházejí kousek od lázeňské kolonády v Teplicích nad Bečvou v Olomouckém kraji. Svůj název dostaly díky nádherné výzdobě v podobě minerálního aragonitu, který svými krystaly pokrývá stěny podzemních prostor. Národní přírodní památka ale ukrývá i další unikáty.
Psal se rok 1912, když si dělníci v obecním kamenolomu Na Baránce všimli svislé pukliny. Za silných mrazů z ní vycházel silný sloupec páry. Bratři Josef a Čeněk Chromí, kteří se zajímali o krasové jevy v okolí Zbrašova, puklinu rozšířili, vyklidili suť a už v lednu 1913 sestoupili dvaačtyřicet metrů hlubokým komínem do prostory, později pojmenované Jurikův dóm. Jeskyňáře pak ale ještě čekala spousta let práce. Podzemní prostory osvětlili a pro veřejnost zpřístupnili roku 1926.
Zbrašovské aragonitové jeskyně se od těch ostatních v republice liší. Jsou našimi jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu. Jejich systém vznikl vzájemným působením atmosférických a teplých minerálních vod vyvěrajících z velkých hloubek ve vápencích.
V podzemí se nachází složitý komplex chodeb, dómů, komínů a puklin v několika výškových úrovních. Stěny zdobí útvary nápadně připomínající pocukrované koblihy. A také krystalicky sněhobílého a zářivého aragonitu. Pod zemí objevíte i raftové stalagmity. Níže položené prostory zaplavuje nebezpečný oxid uhličitý a vytváří v nich tak zvaná plynová jezera.
Z 1 400 metrů dlouhé jeskyně s výškovým rozpětím 55 metrů tvoří návštěvní trasu celkem 375 metrů. Prohlídka s průvodcem vám zabere zhruba hodinu. Jeskyně jsou přístupné v hlavní sezóně každý den kromě pondělí vždy od 9 do 17 hodin.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.