Zdětín je kolébkou slavného rodu i místem rekreace a turistiky
Zdětín na Prostějovsku patří k vyhledávaným rekreačním oblastem. Do katastru obce patří i vyhledávaný Bělecký mlýn a tak se zde turisté zastavují velmi často. Zdětín však nejsou jen atrakce kolem mlýna a chatové osady, ale také zajímavé dějiny sahající až hluboko před dobu zapsanou v historických dokumentech.
Nejvíce o této dávné minulosti zdejšího kraje vypovídají vykopávky na tzv. Bílovickém hradu. Tyčí se na kopci nad řekou Romží přímo nad Běleckým mlýnem. Toto pravěké hradiště nad opuštěným lomem bylo osídleno už v mladší době kamenné, tedy v období 4 000 – 2 500 let př.n. l. Později zde sídlili lidé platěnické kultury, kteří již znali tajemství železa.
Zajímavé je, že hradiště, mimochodem velmi rozsáhlé a opevněné vysokým valem, bylo využíváno i ve středověku jako sídlo šlechty. Snad z těch dob pochází legenda o hradu, který se zde prý propadl do země kvůli prostopášnostem svého majitele. Jeho dcera zde prý jako bílý přízrak s karabáčem chodí a hlídá, aby někdo z duchů takto potrestaných neutekl z pekla. Kdo by to chtěl zkusit, tak na velký pátek se prý hora otevírá a nabízí ztracené poklady.
V historických pramenech se však Zdětín objevuje až k roku 1368, kdy jakýsi Jakub Bělík prodal svůj zdejší lán Marovcovi ze Zdětína. To jen dokazuje, že tehdy byly majetky v obci rozděleny mezi více majitelů. Ti se poměrně často střídali a kromě drobných šlechtických držitelů byl vlastníkem části obce třeba i augustiniánský klášter v Jevíčku.
Nejstarší zprávy mluví také o zemanském dvorci v obci, dle něhož se jmenoval rytířský rod „Zoubků ze Zdětína“ Mel stát na místě domu č.p 30 a č. 32, v jejichž zdech byly prý ještě v 19. Století patrné zbytky starší stavby. Tak to alespoň popisuje František faktor v popisu Okresního hejtmanství prostějovského z roku 1898. Podle legendy prý prapředek rodu jménem Zub sloužil v křesťanském vojsku při bojích proti pohanům v dnešním Polsku a při jedné z bitev prý zachránil svého hejtmana tím, že pohanovi, který jej stahoval z koně, uťal celou ruku. Hejtman mu prý za to u krále vymohl erb s dvojicí držících se rukou jedna v červeném, druhá ve zlatém poli. Rod Zoubků se rozrostl po Polsku i po velké části Moravy. Moravská větev vymřela po meči 25. srpna roku 1625 Vilémem Bohuslavem Zoubkem ze Zdětína, po přeslici pak Kateřinou Alžbětou, která zemřela v Brně 15. července 1636.
Panský dvůr byl zrušen v roce 1785, kdy byly jeho pozemky přiděleny i novým osadníkům. Součástí dnešního Zdětína je také někdejší vesnice Nechutín. Tvořila západní část současné vesnice a od roku 1843 byla nejprve dobrovolnou, od roku 1919 už úřední součástí dnešní aglomerace.
V roce 1843 byla také na návsi postavena kaple sv. Anny. Malebná bílá stavba s červenou střechou je dodnes ozdobou Zdětína. Jinak je vesnice ovšem přifařena do Ptení. Zajímavé je, že letopočet na desce nad vchodem udává rok zbudování až 1847. Jedná se tedy patrně o rok vysvěcení kaple.
Pomník padlých v I. světové válce postavený před kaplí byl později doplněn o pomník padlých legionářů z obce a následně i zemřelých účastníků odboje za II. světové války.
Další významnou budovou obce byla škola postavena v roce 1876. Dnes je sídle orgánů obce a knihovny.
Součástí obce je i Bělecký mlýn stojící na samotě u řeky Romže v nejsevernější části katastru vesnice. Jsou o něm zmínky již v 16. století. Sloužil do roku 1928, kdy vyhořel a na jeho místě bylo v roce 1929 nově vybudováno výletní centrum. Před druhou světovou válkou objekty Běleckého Mlýna zakoupil prostějovský továrník Pyrolt a zřídil zde hřebčín. Rekreaci a chovu koní slouží toto místo dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.