Ze skalního hradu Drábské světničky zbyly místnosti vydlabané v pískovci

20. květen 2015
Česko – země neznámá

Nedaleko Mnichova Hradiště ve Středočeském kraji můžete navštívit bývalý skalní hrad – tak zvané Drábské světničky. Jejich název vychází ze staročeského slova „drábat“ – neboli „lámat kámen“. A to se přeneslo do pověsti o obrech Drábech, kteří těmto velký skalním blokům kdysi vládli.

Hrad Drábské světničky byl vybudován na izolovaných pískovcových blocích. Nálezy keramiky potvrzují jeho osídlení už někdy ve 13. století. Kolem roku 1430 byl hrad rozšířen a upraven.

Drábské světničky najdete v oblasti Příhrazské vrchoviny. V okolí se kdysi nacházelo šest středověkých hradů, jak nám prozradil Václav Holas z Muzea města Mnichovo Hradiště. Dodnes je nejlépe zachovaný hrad Valečov. Z ostatních většinou zůstaly jen do pískovce vytesané světničky někdejších hradů - Klamorny, Hynšty a dalších.

Drábské světničky jsou ale nejznámější a ze všech bývalých skalních hradů také největší. Stopy po jeho existenci si tu můžete prohlédnout dodnes. V Drábských světničkách se dochovaly necelé dvě desítky do kamene tesaných místností různých funkcí, zbytky chodeb a kapsy, ve kterých byly zasazeny dřevěné stavby.

Pohled do místnosti zvané Modlitebna

Na vrchol vyšplhají jen fyzicky zdatnější

Dominantou byla mohutná věž chránící vstup po padacím mostě. Místnosti vydlabané ve skále byly na severní straně využívány především ke skladování potravin, zatímco původní dřevěné konstrukce na jižních útesech sloužily jako obytné části.

Návštěva Drábských světniček je ovšem pouze pro fyzicky zdatné návštěvníky. Je totiž třeba zdolat systém několika žebříků, mostků a schodů. Z každého skalního bloku vás ale na vrcholu čeká překrásný výhled do dalekého okolí. Úchvatný je pohled na hrad Bezděz, Ralsko, Ještěd a v dáli i na České středohoří.

Skalní útes s vadlabanými okny

Místnosti vydlabané v pískovcových blocích skýtaly místním lidem úkryt během mnoha válek – především za války třicetileté. Za 2. světové války se tu ukrývali partyzáni. V dobách pobělohorských se Drábské světničky staly na dlouhou dobu úkrytem Českých bratří.

Místnost, kterou obývali, byla objevena v roce 1921. Najdete ji v samém středu Drábských světniček. Dodnes se jí přezdívá „modlitebna“. Její historické fotografie Bedřicha Ženíška si můžete prohlédnout v Muzeu města Mnichovo Hradiště, kde je rovněž vystavený přibližný model někdejšího hradu.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d6285.192532711753!2d15.03083070770444!3d50.53042736234762!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDMxJzUyLjkiTiAxNcKwMDEnNTQuOSJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1432115489504" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.