Ženy by měly vědět, jaký typ prsní žlázy mají. Ta věčně mladá vadí, říká lékařka Lívia Večeřová
Ze zákona je dané, že ženy starší 45 let mají právo na mamograf 1x za dva roky. „Prsní žláza může stárnout, nebo být věčně mladá,“ říká vedoucí lékařka mamografického centra.
Z preventivních důvodů v roce 2013 americká herečka Angelina Jolie dobrovolně podstoupila oboustrannou mastektomii (odstranění obou prsů – pozn. red.) kvůli vysokému riziku onemocnění rakoviny prsu. Díky jejímu rozhodnutí se o této problematice začalo mnohem víc mluvit.
„To rozhodnutí je vždy velmi těžké. Když se žena mezi 20. až 30. rokem dozví, že má tuto genetickou zátěž, dostane se do velkého stresu. Proto se většinou čeká, až porodí, resp. až má aspoň jedno dítě, a poté se jí tato operace nabídne. Pokud už má rodinu, snáší to docela dobře. Hned se dělá rekonstrukce, prsní žláza zůstane zachována, takže okolí nemusí nic poznat,“ říká Lívia Večeřová, vedoucí lékařka mamografického centra ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze.
Jakou máte prsní žlázu?
Ze zákona je dané, že ženy starší 45 let, které nemají žádnou genetickou mutaci, mají právo na mamograf 1x za dva roky. Ženám mladším 45 let stačí 1x za dva roky zajít na sonografické vyšetření. Záleží také na tom, jak moc je prs vyplněný žlázou. „Prsní žláza může stárnout, nebo být věčně mladá. A věčně mladá žláza v tomto případě vadí. Když přetrvává větší podíl žlázy, představuje to větší diagnostické riziko v postklimakterickém věku. Plná prsní žláza maskuje drobné nádorové změny. Proto by ženy měly vědět, jaký typ prsní žlázy mají. V Americe už po mamografickém vyšetření bude povinnost ženě sdělit, jaký typ má.“
Rizikovou skupinou jsou ženy mezi 50 až 69 let, u kterých změny souvisejí s menopauzou. „Dochází k úbytku estrogenu, organismus se brání a začíná obalovat prsní žlázu tukem. Některé ženy pak říkají, že jim narostla prsa. Ale ten tuk působí jako žláza s vnitřní sekrecí, vytváří estrogeny, a to může být jeden z rizikových faktorů,“ vysvětluje lékařka.
Klinický koordinátor
V momentě sdělení diagnózy pacient prochází ‚tunelovým‘ myšlením. „Žena po oznámení diagnózy toho spoustu zapomene, protože vnímá jen to, že má nádor a musí na operaci.“ Proto v nemocnici na Bulovce začali s originálním projektem. „V mamodiagnostickém centru testujeme klinického koordinátora. Je to člověk, který v tu chvíli pacientku provede diagnostickým a léčebným procesem. On neléčí, ale organizuje,“ přibližuje lékařka. „Je empatický, je tu pro tu ženu a provádí ji všemi potřebnými vyšetřeními.“
Projekt klinického koordinátora testovali rok. „Mělo to pozitivní odezvu, tak jsme se rozhodli rozšířit tým a rozšířit koordinátory i na jiné typy nádorů. Díky nim nám to zkracuje termíny jiných typů vyšetření a přináší efektivitu práce.“
Proč se mamograf nedoporučuje ženám mladším 45 let? Jsou ohroženější ženy, které byly častěji hormonálně stimulovány? Co je vakuová biopsie? Jak se v mamodiagnostice osvědčila umělá inteligence? Poslechněte si v pořad Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
