Zvole patřila odpradávna olomouckým biskupům. V samotné vesnici vyrostli hned dva z nich
Obec Zvole patří k nejstarším vesnicím na Zábřežsku. Její historie sahá až do 13. století a archeologické nálezy potvrzují, že zde lidé žili už v době bronzové.
Právě nedávná stavba obchvatu archeologickým průzkumem potvrdila, že naši předkové zdejší kraj opravdu obývali už v prehistorických dobách. Není překvapením, že se obec jménem Schmola tedy objevuje mezi nejstaršími vesnicemi spravovanými již v roce 1273 mohelnickým rychtářem Heřmanem.
Zajímavé je, že už v roce 1275 je ve Zvoli uváděn i kostel, byť farností přináležela obec stále do Mohelnice. Jméno obce vysvětlují jazykovědci jako Zvůla, tedy právo svobodně užívat majetek.
Kolem roku 1320 byla vesnice lénem olomouckého biskupa, které pronajímal svým manům. V nejstarších dobách bylo léno rozděleno mezi více držitelů. V roce 1370 se uvádí jako držitel obce Václav ze Zvole. Je tak nejstarším vladykou užívajícím tento přídomek. K jeho rodu později patřili významní feudálové ovládající rozsáhlá panství, a také dva olomoučtí biskupové.
Vladykové, později pánové ze Zvole drželi zvolské léno téměř 250 let. Za jejich držby se nedaleko obce odehrála největší válečná operace historie zdejšího kraje. Bitva u Zvole proběhla 1. října roku 1468 a bylo zde na hlavu poraženo vojsko věrné králi Jiřímu z Poděbrad mířící na pomoc obleženému klášteru Hradisko u Olomouce. Místo posledního odpočinku označovalo několik smírčích křížů. Pravděpodobně jeden z nich najdeme i dnes ve Zvoli, naproti zdejšímu parku.
Když se podíváme do tehdejší obce, vypadala zcela jinak než dnes. Hlavně bychom téměř v centru Zvole našli tok řeky Moravské Sázavy. Ta byla převedena jinam po zásahu zábřežských Tunklů, se kterými se pak majitele tehdejší zvolské vodní tvrze dlouho soudili.
Posledním držitelem obce z rodu pánů ze Zvole, byl Jan, který přenechal rodové sídlo v roce 1500 Petru ze Žerotína. Žerotínové obec vlastnili do roku 1558, kdy ji prodali Marku Weiczingerovi z Weizingu. Ten však panství záhy prodává zpět olomouckému biskupu Marku Kuenovi a obec se tak stává součástí mírovské biskupské lenní provincie.
Zvole byla odpradávna vesnicí zemědělskou. Kromě tvrze zde stával v 16. století krátce i biskupský pivovar, brzy ale zanikl. Ve stejné době byla zdejší tvrz přeměněna zčásti na sýpku, zčásti na hájovnu.
V roce 1516 zde žilo patnáct usedlých selských rodů, v jejichž čele stál fojt, tedy rychtář. Podle výše odvodů byla zdejší obec nejlidnatější v okolí. Kromě selských statků stával už tehdy v obci také prastarý mlýn.
Obec velmi postihla třicetiletá válka. Podle dobových zpráv bylo několik zdejších polí neobdělávaných a čtyři pusté statky. Zanikl i někdejší pivovar. Přesto se obec rychle vzpamatovala. V roce 1771 zde žilo 435 obyvatel. V roce 1787 byl rozparcelován někdejší biskupský hospodářský dvorec. Pozemky byly přiděleny novým osadníkům a v těsné blízkosti Zvole vznikla osada Koloredov podle arcibiskupa Antonína Theodora Colloredo-Waldsee. Jedná se o část obce vedoucí od kostela směrem k Vlachovu. Tato obec byla sloučena se Zvolí až v roce 1918.
Obec byla i významnou farní osadou. Do zdejšího kostela docházeli lidé i z velmi vzdálených obcí. Nejstarší kostel patrně zanikl za husitských válek. V roce 1444 byl vysvěcen gotický kostelík sv. Jiljí, který stával na místě dnešní zvolské školy. Kostel stál až do 26. září 1854, kdy byl zničen požárem. Nový kostel byl dokončen až v roce 1866 už na novém místě naproti původního chrámu. Byl zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie.
S farností souvisí také zvolská škola, která se připomíná už před třicetiletou válkou. Současná škola byla postavena po dokončení kostela. Zajímavé je, že původní škola stávala naproti tvrzi a u ní býval obecní pranýř.
Dnes ve Zvoli najdeme nejen kostel, ale i spoustu dalších památek. Zajímavá je i návštěva malého muzea v budově obecního úřadu, kde jsou mnohé artefakty ze života obce, farnosti, školy i zdejších spolků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
