Andělé z Andělské Hory aneb cesta za rodáky z drsného kraje Nízkého Jeseníku

Alej vedoucí od poutního kostela do městečka
Alej vedoucí od poutního kostela do městečka
0:00
/
0:00

Andělská Hora je staré hornické městečko, které bylo odpradávna nejen centrem dolování, ale i textilního podnikání. Je až s podivem, kolik slavných osobností z tohoto města se dokázalo proslavit v rámci monarchie i za jejími hranicemi. 

Nazvat je anděly je možná trošku nadsazené, snad i proto, že si mnohdy uměli užívat i světských radostí, ale svou nevšední houževnatostí šířili slávu svého rodiště či působiště a to je jistě chválihodné.

Farní kostel Narození Panny Marie v Andělské Hoře

Nejstarší z nich je bezesporu Franz Karl Alter (*1749) proslul jako vynikající znalec helénské kultury a výtečný pedagog. Kromě toho ovládal mnoho jazyků a byl také kurátorem univerzitní knihovny ve Vídni. Jeho jméno dodnes najdeme na skriptech věnovaných antické kultuře a literatuře.

Zapomenout nelze ani na chudého řezbáře Josefa Partsche (*1813 ). Chudoba mu nedovolila řezbářství vystudovat a tak tvořil jako samouk. K jeho nejslavnějším dílům patří sochy sv. patra a Pavla pro kostel sv. Mořice v Olomouci, ale v kraji proslul jako betlémář. Aby toho nebylo dost, vydal k vánočním oslavám malou knížku s 76 písněmi z okolí Andělské Hory zapsanými v originálním slezském německém nářečí.

První vydání České mše z Andělské Hory P. Josefa Olejníka

Rodákem ze Strání-Květné byl zdejší poválečný duchovní pastýř P. Josef Olejník (*1914). Působil zde 18 let. Byl významným hudebním skladatelem a také muzikantem. Právě zde složil mnoho skladem duchovní hudby a zejména Českou mši z Andělské Hory, která je dodnes součástí bohoslužeb v mnoha kostelích v celé zemi.

Štěstí na svého anděla měl mladý nadaný malíř Albert Schindler (*1805). V andělské Hoře jej na svých cestách objevil rakouský malíř Peter Fendi a vzal jej s sebou do Vídně. Nechal jej vystudovat akademii a pomohl mu sehnat místo. Albert Schindler se stal významným medailérem a rytcem, ale také maloval. Jeho obrazy patří k poctivým dílům období rakouského biedermeieru.

Pomník Eduarda Schöna Engelsberga na náměstí v Andělské Hoře

Rodák z Mnichova u Vrbna pod Pradědem, literát, přírodovědec, spisovatel a sběratel lidových pověstí Josef Lowag (*1849) také krátce v Andělské hoře působil. Zkoušel zde obnovit historickou těžbu, což se mu však nepodařilo. A tak alespoň nasbíral dost materiálu na svůj román Poustevník z Andělské Hory.

Úspěšný a neúspěšný zároveň byl i Moritz Jursitzky (*1861) tkadlec, učitel, účetní, dramatik a spisovatel popisující zejména sociální situaci v Rakousko-Uhersku. Napsal sice několik knih a procestoval velký kus střední Evropy. Stále se však pohyboval na hranici bídy a nebýt podpory Schillerovy nadace, patrně by zemřel hlady.

Bohatství sláva a všeobecné uznání naopak provázelo nejslavnějšího rodáka z Andělské Hory Eduarda Schöna-Engelsberga (*1825). Ze syna tkalce se díky svému nadání vyklubal významný právník, pozdější sekční šéf c. a k. Ministerstva financí ve Vídni. Platil za velkého znalce právního systému Předlitavska.

Stylizovaný znak Andělské Hory v místním muzeu

Proslavil se však hlavně jako hudební skladatel a autor písní. Složil téměř 200 skladeb pro pěvecké sbory, z nichž mnohé se hrají dodnes. Jeho píseň Deutsches Freiheitslied se stala neoficiální hymnou revoluce v roce 1848. Bylo mu postaveno mnoho pomníků, z nichž jeden dodnes v torzu stojí na Pradědu. Další pak najdeme i na náměstí v Andělské Hoře.