Biologové z Mendelovy univerzity mapují populaci bobrů v Litovelském Pomoraví

„Tohle je určitě bobří polohrad. Vidíte, že jsou to všechno větvičky ohlodané od bobra. Tam někde pod tím je výduch a on si ho právě často zakrývá těmi větvičkami. Výduch je odvětrávací šachta z nory. Má vchod z vody, má tam takový sifón, kde je kus zaplavený, ale samotná nora je na souši. A je tam únikový vchod, když to zamrzne,“ popisuje biolog z Mendelovy univerzity Ondřej Mikulka a ukazuje hromadu větví uprostřed lesa.

Před námi je ohlodaný strom, který se bobrovi nepodařilo vyvrátit tak, jak by si představoval, protože se opřel o ten sousední. „Bobr staví hráze většinou na malých tocích kvůli tomu, aby si zvýšil hladinu vody a díky tomu si mohl udělat efektivní vchod do nory,“ vysvětluje Mikulka.

Bobři po sobě nechávají ohlodané stromy|foto: Monika Tomášková

Bobr ale neohryzává stromy jen kvůli hrázím. „Především kvůli tomu, že je to zdroj potravy. Co dokáže využít je lýko pod kůrou. Toto už je drsná borka, tu už nevyužívá. Tohle dřevo ohryzává už jen kvůli tomu, aby mu ten strom spadl a dostal se na ty hodní větvičky,“ komentuje biolog. „Všeobecně preferuje topoly a vrby, což je dobře, protože ty nejsou až tak hospodářsky výnosné dřeviny, dokáží zmlazovat,“ dodává.

Pomáhají i záznamy z GPS

„Jdu kolem toku, a když najdu nějaký pobytový znak, například ohryz nebo noru, zadám do GPS místo, kde jsem to našla, zapíšu si číslo a napíšu to přímo do formuláře,“ říká studentka přírodovědné fakulty Jana Němečková. Je jednou z těch, kteří výskyt bobrů v Pomoraví monitorují. „Do tohoto formuláře se zaznamenává druh stromu, jestli je to dokonalý okus, dále stáří a tloušťka kmene, pak jestli je to aktivní nebo neaktivní,“ vyjmenovává studentka.

Proč bobry v Litovelském Pomoraví biologové sledují, vysvětluje Ondřej Mikulka: „Zjišťujeme, jakou dřevinnou biomasu zkonzumuje jedna bobří rodina. Je to velice adaptabilní zvíře, takže dokáže využít v podstatě jakékoliv dřeviny. Je otázka, jestli duby nebo jasany, na kterých škodí, jsou pro něj cílovou dřevinou.“

Biologové zkoumají, které stromy bobrům nejvíc chutnají|foto: Monika Tomášková

I když výzkum v místní chráněné krajinné oblasti bude hotový do konce března, jeho definitivní výsledky budou mít biologové k dispozici nejdříve na podzim.