Brno: Historické jádro je z velké části v puristickém stylu. Do kaváren se vešlo až 1000 hostů

„Před sto lety bychom z hradu Špilberk mohli pozorovat rozrůstající se Brno, ale rozhodně ne tak velké jako dnes,“ říká Pavel Košťál, historik z Muzea města Brna. „Byla to doba, kdy ve společnosti z velké části ještě převládala úleva z konce války. Zároveň to byla doba, kdy pátým rokem existovalo Československo jako samostatný stát, takže to byla taky obrovská změna.“

FOTO: Budova Moravskoslezské vzájemné pojišťovny patří k reprezentativním příkladům monumentálních palácových budov. Byla dostavěna v roce 1900 podle návrhu Josefa Nebehosteného. Zdroj: Sbírka Muzea města Brna a Jana Volková

Postřižiny v reálném životě

Co se týká módy, i ta se měnila. „Začaly mizet extra dlouhé šaty a korzety, které byly na konci Rakouska-Uherska. Šaty se zkracují po kolena. Ženy zkracovaly i vlasy, začaly se výrazněji líčit, kouřily. Dalo by se říct, že došlo k jakémusi uvolnění a zjednodušení módy.“

„Muži byli v tomto směru konzervativnější, převládal základní styl mužského oděvu, tedy obleky a saka. Ale začal se rozvíjet třeba sport, takže se chodilo v ležérnějších oblečcích. Změna ale nebyla tak velká jako u žen.“

FOTO: Původně Městská ubytovací kancelář pro výstavu soudobé kultury z roku 1928 podle návrhu architekta Oskara Pořisky. Budova se železobetonovou, zčásti nýtovanou konstrukcí manifestačního charakteru. Zdroj: Sbírka Muzea města Brna a Jana Volková

Do kaváren v 19. století chodila spíš společenská smetánka, po první světové válce sloužily už i vzmáhající se střední třídě. Brno bylo městem zaslíbeným kávě. Meziválečné období bylo pro kavárníky doslova zlatou érou. Hostům sloužila od poloviny 20. let třeba Zemanova kavárna nebo velkokavárna Savoy z roku 1929, kam se tehdy vešlo až 1000 hostů.

FOTO: Šilingrovo náměstí bylo ve středověku známé jako Svinský trh, protože se zde hojně obchodovalo s prasaty. Na fotografii původně Městský dvůr postavený v letech 1853–1855 na místě staré městské sladovny. Měl přispět také ke zmírnění chronické bytové nouze ve městě. Dnes je v budově luxusní hotel. Zdroj: Sbírka Muzea města Brna a Jana Volková

Tvář města přetvářeli architekti

V historickém jádru Brna začaly v roce 1923 vznikat bankovní stavby. V progresivnější části architektů začíná převládat purističtější styl inspirovaný zejména západními zeměmi jako Holandskem, Velkou Británií, Německem. „Je to vidět už třeba na rodinných domcích od Jaroslava Grunta v Barvičově ulici a nejvíc v samotném historickém jádru. Třeba budova Českého rozhlasu, tehdy banka Union.“

Rozhlasovým účelům budova slouží od roku 1950. Za návrhem stál významný architekt té doby Ernst Wiesner.

FOTO: Racionalistická architektura významného brněnského architekta Ernsta Wiesnera z roku 1923 představuje raně puristické, ale současně klasicizující vyvážené dílo moderní architektury. Budova byla původně postavena pro brněnskou filiálku České banky Union, dnes je to sídlo Českého rozhlasu Brno. Zdroj: Sbírka Muzea města Brna a Jana Volková

„Další Wiesnerova stavba je v podobě tzv. paláce Morava, který vznikal ve dvou etapách, ve 20. letech a na začátku 30. let, původně koncipovaný jako hotel. Je to vlastně jedna z jeho progresivních staveb,“ vypráví Michal Doležel z Kanceláře architekta města Brna. „Kromě toho jsou to i vilové stavby jako vila Neumark nebo vila Haas. Ikonická je pak jeho stavba městského krematoria na Jihlavské ulici.“

FOTO: Pohled na uliční fasády před hlavním vlakovým nádražím ve třicátých letech 20. století. Autory architektonického řešení soudobého obchodního centra Letmo dostavěné v roce 2013 jsou Tomáš Dvořák, David Fišer, Martin Klimecký. Zdroj: Sbírka Muzea města Brna a Jana Volková

Brněnské veletrhy

První výstavní areál pro vzorkové trhy vznikl už v roce 1922. Šlo sice o provizorní využití stadionu v Kounicově ulici, ale už to byl zárodek slavných veletrhů. Ke vzniku legendárního brněnského výstaviště přispělo velkou měrou i politické rozhodnutí o konání Jubilejní výstavy k desetiletému výročí vzniku republiky. Vedení města začalo hledat vyhovující parcelu a roku 1923 byl zakoupen pozemek od podnikatele Viktora Bauera. Místo bylo známé jako Bauerova rampa a nacházelo se v Pisárkách, kde dnes areál stojí.

FOTO: Palác Morava je výrazná budova v centru Brna z konce 20. let 20. století postavená podle návrhu Ernsta Wiesnera. Nachází se na brněnském „ringu“. Dům byl původně projektován jako hotel. Po odkoupení Moravskou zemskou životní pojišťovnou byl dokončen jako administrativní a obytný blok s kinem a kavárnou. Zdroj: Sbírka Muzea města Brna a Jana Volková

Prvním pavilonem byl pavilon A, který je unikátní svojí architekturou. Půdorysně má tvar písmene V. Dalším velmi charakteristickým prvkem jsou klenby, které má brněnské výstaviště i v logu. Pavilon navrhl Josef Kalous v roce 1923 a s tímto návrhem urbanistického konceptu výstaviště tehdy zvítězil v architektonické urbanistické soutěži.

Na brněnském výstavišti měl v roce 1928 svůj pavilon také Radiojournal. V malém pavilonu mohli na vlastní oči lidé sledovat, jak tehdy populární herec Oldřich Nový vysílá rozhlasový Radiokabaret. „Prezentovaly se tam také ty nejnovější technologie. Kuriozitkou je, že ten dřevěný pavilon byl později přestěhovaný do Střední ulice v Brně, a ač je přestavěný k nepoznání, stojí tu dodnes.“ Dlouhá léta ji využíval nejstarší moravský klub cvičitelů psů jako svoje sídlo.

Zájem veřejnosti byl velký. „Na první výstavu v roce 1928 přišlo celkem dva a půl milionu návštěvníků, z toho půl milionu ze zahraničí a dva miliony tuzemských,“ prozrazuje Lenka Štěpánková, architektka brněnských veletrhů. A jak se lidé na takové výstavy nebo do města dopravovali?

FOTO: Monumentální funkcionalistická budova Moravské banky postavená na místě bývalého Kounicova paláce v letech 1928–1930 podle projektu Bohuslava Fuchse a Ernsta Wiesnera tvoří jednu z dominant hlavního brněnského náměstí. Zdroj: Sbírka Muzea města Brna a Jana Volková

Hromadná doprava

Na výstavy už tehdy lidé mohli jezdit veřejnou dopravu. „Z dnešního pohledu to vypadalo romanticky, protože ulice byly prázdné. Tramvaje se pohybovaly po městě nižší rychlostí než dnes, tak 30–40 km/h. Ze začátku byla veřejná doprava využívaná hlavně v neděli, protože to byl jediný volný den, kdy se lidé jezdili rekreovat do Obřan, někam k vodě nebo do Pisárek. Pisárky byly vyhlášenou vycházkovou oblastí,“ vypráví dopravní ředitel Dopravního podniku města Brna Jan Seitl.

„K dojíždění do práce se městská doprava začala využívat právě přibližně před sto lety. Začala se měnit struktura a klientela cestujících. Ze začátku byla veřejná doprava spíš výjimečnou záležitostí a třeba jen pro bohatší vrstvy. Ale za první republiky lidé začali tramvaje využívat i pro cestu do zaměstnání nebo do školy.“

FOTO: Původní obytný dům na ostrohu České a Veselské ulice byl v roce 1937 nahrazen obchodní a obytnou budovou „Convalaria“ ve funkcionalistickém stylu od architekta Oskara Pořisky. V přízemí je nejmenší pasáž v Brně propojující obě ulice. Budova dostala jméno po parfumerii původně umístěné v přízemí budovy. Zdroj: Sbírka Muzea města Brna a Jana Volková

FOTO: Pohled na budovu Hlavního nádraží. Secesní budova při hranici městského jádra s hodnotnými secesními fasádami s historizujícími prvky. Jeden z nejvýznamnějších nádražních objektů v Česku. Zdroj: Sbírka Muzea města Brna a Jana Volková

Přetrvají šaliny i do roku 2123?

Budoucnost brněnské hromadné dopravy vidí Jan Seitl ve větším komfortu. „Možná budou tramvaje už vědět, kdo do nich nastupuje, a pustí cestujícímu jeho oblíbenou hudbu. Nebo tam třeba zavoní nějaká jeho oblíbená vůně. Ale myslím si, že to bude pořád nějaká šalina na kolejích. Všechno bude autonomní. Auta nebudou řídit řidiči, ale pravděpodobně umělá inteligence, takže nebude docházet k nehodám, protože vozidla budou vědět, že z jiné strany jede jiný dopravní prostředek a dají si přednost.“

24 fotografií

Brno je také českým centrem vesmírného průmyslu. Ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek si ale nemyslí, že by za sto let byl na okraji města kosmodrom, ze kterého bychom létali na Mars a užívali si nezkažené přírody.

„Budeme někde mezi. Nevím, jestli budeme jezdit trubkou do Prahy nebo někam jinam, ale možná by aspoň mohli jezdit spolehlivé a rychlé vlaky. Ono těch technologií, jak přesouvat lidi, zase moc není a ty principy jsou pořád stále stejné. Raketami létat nebudeme. Elektrokoloběžky a elektrokola jsou skvělé na blízké vzdálenosti, ale do Prahy s nimi nedojedete. Možná budou auta bez řidičů,“ shoduje se s Janem Seitlem.

Jak vidí budoucnost studenti brněnské střední školy? Poslechněte si v záznamu speciálního projektu Proměny měst, který jsme připravili ke 100 letům Českého rozhlasu.