České Budějovice: Tovární komíny, pivo a ikonická žlutá tužka se staly symboly města

11. červen 2023

České Budějovice je krajské město Jihočeského kraje. Projít se tu můžete po náměstí proslaveném půdorysem pravidelného čtverce a pod asfaltem najdete staré žulové kostky, po kterých se rozváželo do hospod pivo. Podle sčítání obyvatel z roku 1921 mělo město více než 44 000 obyvatel, z toho asi 35 600 Čechů. Podle statistických údajů žilo k 1. lednu 2022 v Českých Budějovicích 93 426 lidí. Co přinesl do jihočeské metropole rok 1923?

RANÁ FAKTA

  • 1265 – Město bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II.
  • 1832 – Byla dostavěna koněspřežná železnice na trase České Budějovice-Linec.
  • 1848 – Byla otevřena továrna na výrobu tužek.
  • 1895 – Založen Český akciový pivovar.
  • 1909 – Městem projela první tramvaj.

„Z plánů, které pocházejí z roku 1923, je krásně vidět, jak centrum města s náměstím Přemysla Otakara II., okolní pás, kde stávaly hradby, a prostor, kterému dnes říkáme park Na Sadech, mají tvar hvězdice,“ říká ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář.

„Podobá se hvězdicovým systémům opevněných měst typu Josefova a je to dědictví z historických dob středověku a 17. století, kdy vzniklo barokní opevnění. Ale před sto lety už město dávno nebylo pevností. Bylo sice městem posádkovým, bylo tu stále umístěno několik vojenských pluků, ale zdaleka už nebylo připravené k obraně. Bylo to už čistě mírové město.“

České Budějovice se v té době dělily do čtyř obvodů: na vnitřní město, Pražské, Vídeňské a Linecké předměstí.

FOTO: Pohled na Náměstí Přemysla Otakara II od jihozápadu. Dominantou je Černá věž, vpravo od ní barokní chrám sv. Mikuláše ze 17. století. Všechny domy kromě radnice stojí na původních středověkých parcelách a z velké části mají gotické jádro. Zdroj: Jihočeské muzeum a Jana Volková

FOTO: Pohled do Krajinské třídy směrem k Náměstí Přemysla Otakara II. V období První republiky tudy vedla tramvajová trať. Zrušena byla po 2. světové válce. Zdroj: Jihočeské muzeum a Jana Volková

Čísla roku 1923

  • Celková rozloha – 1 346 hektarů
  • Délka ulic – 41 028 metrů
  • Délka elektrické dráhy neboli tramvajových tratí – 4 075 metrů

FOTO: Dlouhý most postavený v letech 1930–32 byl oproti předchůdci posunut níž po proudu a měla po něm jezdit i tramvaj. V roce 1998 byl most znovu posunut proti proudu a vznikl současný most podle návrhu Romana Kouckého. Jedná se o ocelový visutý most s otvory odlehčenou stěnou. Zdroj: Jihočeské muzeum a Jana Volková

V roce 1923 skončila v místní tabákové továrně výroba doutníků, ale zavedením nových výkonných strojů neustále stoupala výroba cigaret. V Mánesově ulici se vystavěla ultramoderní chladírna společností Merkur, továrny na cukrovinky, čokoládu a pečivo, která později vyráběla i slavné vánoční kolekce. Náklady na výstavbu činily 3 miliony korun.

FOTO: Severovýchodní cíp Náměstí Přemysla Otakara II. s Černou věží v pozadí. Věž je vysoká 72,29 m a původně sloužila jako zvonice, strážná věž a hláska. Zcela vpravo Hotel Zvon – jeden z nejstarších a největších hotelů ve městě. Zdroj: Jihočeské muzeum a Jana Volková

V Českých Budějovicích patří k významným stavbám tovární komíny, které jsou vidět z dálky a v podstatě z kterékoli strany. „Tovární komíny, komíny pivovarů a několika velkých cihelen byly soustředěny na východním okraji města. Jednak kvůli blízkosti železnice, ale jednak i z důvodu převládajících západních větrů, aby zplodiny z továren byly odnášeny větrem mimo město,“ říká ředitel Kovář.

FOTO: Bývalé Jirsíkovo náměstí, dnešní Mariánské náměstí. V pozadí je vidět kino Grand Bio postavené těsně před první světovou válkou. V roce 1929 se zde promítal první němý českobudějovický film Osud tří srdcí. Přesněji řečeno jeho cenzurovaná verze. Celý byl promítnut až o 33 let později. Zdroj: Jihočeské muzeum a Jana Volková

Výrazné obchodní domy a areál Sokola

Architekt Petráš vyprojektoval budovu s prvky kubismu, a tak v Hroznové ulici naproti děkanství vznikl zajímavý obchodní dům. Dominantou se stal také obchodní dům Brouk a Babka v ulici doktora Stejskala nebo obchodní dům u Smetanů na rohu Kněžské a Karla IV.

FOTO: Roku 1923 získala tělocvičná jednota Sokol České Budějovice celý Sokolský ostrov, především díky neúnavnému organizátoru a mecenáši Ádu Novákovi, který třicet let stál v čele Družstva pro postavení tělocvičny. Zdroj: Jihočeské muzeum a Jana Volková

Kromě toho tady vznikl velký areál Sokola na Sokolském ostrově. V roce 1924 se otevřel Sokolský stadion. Na tuto událost navázala sokolská plovárna a vrcholem se měla stát výstavba velké sokolovny. Ta ale byla za války přerušena.

FOTO: V roce 1928 nechala postavit křesťanská tělocvičná jednota Ortel budovu "Jirsíkova národního domu". Podle projektu architekta Antonína Procházky. V budově byla tělocvična, několik sálů, spolkové místnosti, kanceláře, v přízemí restaurace Vatikán. Později zde vznikl i biograf Elektra. Zdroj: Jihočeské muzeum a Jana Volková

Pivo za 1,20 Kč

„Město se rozšiřovalo dál, dokonce překročilo i hranice nádraží. Ulice, aspoň ty výpadové komunikace, byly už zčásti dlážděné žulovými kostkami. Ty vidíme dodneška pod asfaltem, když se nějaká silnice opravuje,“ vypráví Daniel Kovář.

Po této dlažbě rozváželi pivo do hospod i vozy z Českého akciového pivovaru. Tehdy ještě nenesl název Budvar, ale jednoduše pivo z Českého akciového pivovaru. „Na reklamních materiálech se propagoval hlavně pivovar, ne jednotlivé druhy piv,“ vysvětluje podsládek Petr Košin.

Pivovar v té době čerstvě zprovoznil vlastní elektrárnu, aby měl dostupný zdroj energie. Modernizovala se výroba, kde se doplňovaly stroje, které ulehčovaly ruční práci. Zároveň pivovar čelil poválečnému nedostatku surovin a výraznému zdražování surovin. „Před válkou se běžná cena piva pohybovala okolo osmi haléřů. V roce 1917, na konci války, už to byla 1,20 Kč,“ vypráví podsládek Košin.

FOTO: V letech 1908 a 1909 byl na rohu tehdejších tříd Nákladní a Radeckého (dnes Nádražní a Žižkova) postaven v tom čase největší a nejvybavenější hotel na jihu Čech Grand Hotel V. Beneš. Podle projektu bratrů Kavalírů z Prahy vznikl pohledný secesní hotel s přepychovým vybavením. Zdroj: Jihočeské muzeum a Jana Volková

V dobách meziválečného Československa nevypil průměrný Čechoslovák zdaleka tolik piva jako Češi v dnešní době. V roce 1927 to bylo v průměru 68 litrů na osobu. Zájem v období první republiky byl hlavně o výčepní pivo. Ležáky tvořily tehdy jen 27 procent produkce, pivní speciály pouhé jedno procento.

„Pivo je ze své podstaty bezpečný nápoj. Dokonce mikrobiologové říkají, že kdyby se v historii místo vody pilo jenom pivo, tak nemusely být žádné morové rány,“ podotýká s úsměvem podsládek.

Za vznikem tužky hledej ženu

Ve městě v roce 1923 už 75 let fungovala tužkárna, tedy přesněji firma KOH-I-NOOR HARDTMUTH, která proslula nejen výrobou ikonické žluté dřevěné tužky. V té době už byla i dávno zaregistrována ochranná známka slona, který se objevoval jako grafika na gumové pryži a kterou používali už naši prapradědečci.

FOTO: Zlatý most byl do vzniku koněspřežné železnice jediným mostem přes Malši do města od jihu. K otevření nového železného mostu došlo v srpnu 1916 po zatěžovací zkoušce se třemi naloženými motorovými vozy a dvěma vlečnými vozy elektrické dráhy. Za mostem je spolkový dům Slavie postavený v letech 1871–1872. Zdroj: Jihočeské muzeum a Jana Volková

„Před sto lety byla firma v největším rozkvětu. Zaměstnávala zhruba 1500 lidí, což na město, které v té době mělo 44 tisíc obyvatel, bylo opravdu hodně. A v roce 1923 měla firma velkou slávou, protože Marie Hardtmuthová si vzala prince Rohana, který potom působil ve správní radě. Čili to byla věc i politická,“ říká Vlastislav Bříza, generální ředitel holdingu.

A jak vznikla tužka? „Pan Hardtmuth jako architekt používal bílé klotové rukávy, které ale byly věčně špinavé. Manželka mu je musela prát a vyčítala mu to. On se tedy zřejmě hluboce zamyslel a přišel na vynález tužky. Takže za vším hledej ženu,“ usmívá se Bříza.

DALŠÍ VÝVOJ VE 20. STOLETÍ

  • 1937 – Byla zaregistrována ochranná známka Versatil pro mechanické tužky.
  • 1946 – Byl otevřen zimní stadion.
  • 28. října 1948 – Městem se znovu rozjely trolejbusy.
  • 1967 – Došlo k založení národního podniku Budějovický Budvar.
  • 1973 – Konal se 1. ročník zemědělské výstavy Země živitelka, který navázal na tradici obdobných výstav ve městě.
  • 1991 – Byla založena Jihočeská univerzita.

Přežije tužka a pivo rok 2123?

„Myslím si, že tužka by měla šanci přežít. Víte, každé dítě potřebuje vylepšovat jemnou motoriku a tužka je v podstatě tím prvním, kde se dostává k motorice. Takže úplně nevyhyne,“ věří Vlastislav Bříza. A podle studentů nevyhyne ani pivo. „Nevěřím tomu, že by Češi kdykoliv přistoupili na to, aby se pivo rušilo. I to setkávání v hospodách zůstane,“ předpovídá jeden ze současných budějovických studentů.

Co se týká dopravy, architekt Jaromír Kročák si troufl na sci-fi představu. „Viděl bych to na doladění vynálezu pana Nikola Tesly, který se týkal teleportace. To by pak bylo úplně všechno vyřešený. Přestaly by být nutné komunikace, železnice, letadla, auta. Byly by pouze jakési přemisťovací kabiny, haly pro větší náklady. A všude okolo zeleň.“

A pokud se nepodaří teleportaci vyřešit, vidí architekt dopravu víc pod zemí. „Co se týká nových sídlišť, tam by se šlo nad zem. Vytvořil by se nový parter, takže dosavadní přízemní části jednotlivých domů by se rázem staly jakýmsi suterénem, kde by byla doprava, zásobování, parkování. Nad zemí by se objevila nová zahrada, zeleň, relaxační zóna, kde byste nepotkali auto. Dopravu bych úplně segregoval od povrchu zemského.“

Jak vidí budoucnost další studenti střední školy? Kdy Budějovice získaly přívlastek České? Kolik druhů piva se tenkrát vařilo? Poslechněte si v záznamu speciálního projektu Proměny měst, který jsme připravili ke 100 letům Českého rozhlasu.

Spustit audio