Bronzový šermíř Jakub Jurka se po návratu do Olomouce dočkal bouřlivého přivítání. Jaké má další cíle?

Pokřik, potlesk a hlavně radost vládly přivítání Jakuba Jurku doma v Olomouci. „Bylo krásné, že si ti lidé na mě našli čas. Je to ještě lepší přivítání než v Mostě, tady jsem prostě doma, tady to všechno začalo,“ usmívá se Jurka a srovnává s přivítáním v mostecké olympijské vesnici.

Podle svých slov bude své jméno s Olomoucí spojovat až do konce života. „Nechci šerm dělat nikde jinde, tady to miluju. Nemám do budoucna jinou představu, než že budu šermovat nadále tady. I když třeba budu trénovat krátkodobě někde jinde, tak prostě vždycky nakonec skončím v Olomouci,“ zmiňuje bronzový medailista.

Jakub Jurka se svým otcem a trenérem Tomášem Jurkou (napravo)|foto:Tomáš Minarčík, Český rozhlas

Výkony na olympiádě nadchly i trenéra a zároveň Jakubova otce Tomáše Jurku. „Takový mač se povede asi jednou za život všem šermířům, nejenom Jakubovi. A speciálně na olympiádě. Ale jestli mělo přijít štěstí, tak přišlo v tu nejlepší dobu, kterou mohlo. Prostě to je nejvýznamnější soutěž na světě a klaplo to, cinklo to a je to super,“ pochvaloval si Tomáš Jurka.

Nadšený byl i český šermíř 20. století a dědeček bronzového olympionika Jaroslav Jurka. „Jsem strašně rád, protože já jsem vždycky prohrál o finále. S mistrem světa Edlingem jsem prohrál 12-13, to bylo v Montrealu. V Moskvě jsem taky prohrál, ale v družstvě jsme skončili šestí. A když se Jakub vrátil, tak jsem mu gratuloval a říkám: Konečně jsi lepší než já, protože máš medaili,“ usmíval se Jaroslav Jurka.

Bronzová medaile z olympijských her v Paříži|foto:Tomáš Minarčík, Český rozhlas

Jakub Jurka chce své cíle do budoucna dále posouvat. „Říkal jsem, že v Tokiu to bude nazkoušenou, do Paříže jsme jeli s ambicemi na medaili, které se nakonec potvrdily a naplnily. A teď už to bude o tom posunout laťku zase výše, třeba urvat medaili v individuální soutěži. Je to další stupínek,“ říká Jurka odhodlaně.

Teď bude mít čas odpočívat, do nové sezóny vstoupí až na podzim.

Jurkovi společně s kamarády a známými|foto:Tomáš Minarčík, Český rozhlas