Skrývají šermíři za maskou „poker face“? Poslechněte si, co před sedmi lety říkali Jaroslav a Tomáš Jurkovi

Šerm je jeden z nejstarších sportů, důležitá je v něm fyzička, technika a rychlost. Říká se o něm, že je to sport pro chytré lidi, ve kterém jde o čest. Před zápasem se soupeři pozdraví pozdvižením zbraně před maskou, zdraví se i rozhodčí a diváci.

V šermu se používají tři druhy zbraní. Kord a fleret jsou bodné zbraně, šavle je bodná a sečná. Zásahovou plochou fleretu je jenom tělo. Šavlí můžete bodnout nebo seknout od pasu nahoru. A v kordu platí zásah na celé tělo. Kord a šavle byly soubojové zbraně, fleret zbraň cvičná. Z toho se vychází i v pravidlech.

„Dřív závodníci šermovali dvě zbraně, nebo dokonce všechny tři. Dnes už to tak není, soustřeďují se jen na jednu. Poslední univerzální úspěšný závodník byl můj otec,“ říká Tomáš Jurka.

❤️‍ ANOO! Kordisté to dokázali! Máme BRONZ!

Druhá medaile pro českou výpravu z Paříže a celkově čtvrtá šermířská v historii tohoto sportu. Obrovská gratulace pánové! #fencing #Paris2024 #jedentym @CzechFencing pic.twitter.com/zzHGI8NguI

— Český olympijský tým (@olympijskytym) August 2, 2024

Za jakýkoli přestupek na planši dostává závodník žlutou kartu. Pokud ho zopakuje, dostává kartu červenou. Vyloučený jako ve fotbale není, ale dostává trestný zásah. Provede-li najký závažný přestupek, dostane od rozhodčího kartu černou a soutěž pro něho končí. „Jde třeba o surovost, hrubost nebo neslušné, nesportovní chování. Šermíř je pak vyškrtnutý ze startovní listiny a následuje disciplinární řízení,“ vysvětlují otec a syn Jurkovi.

V době, kdy šermoval Jaroslav Jurka, černé karty ještě neexistovaly. „Za brutalitu se v osmdesátých letech přímo vylučovalo ze soutěže,“ vzpomíná nejúspěšnější šermíř české historie, dvojnásobný účastník olympijských her. V šermu občas lítají masky i kordy, ale závodníci si to hlídají, protože černá karta znamená velký problém.“ Nikdo nechce být vyloučený na tři měsíce ze soutěže,“ dodává Tomáš.

„Teď je šerm určitě tvrdší, rychlejší, dřív býval techničtější,“ vzpomíná Jaroslav Jurka. Šermíři se taky zapojují do soutěží mnohem dřív.

„Já jsem začínal v deseti letech, oba rodiče i sestra se šermu věnovali. Neměl mě kdo hlídat, tak mě s sebou brávali na tréninky. Vyrostl jsem na planši,“ říká Jaroslav Jurka. I on po letech brával do tělocvičny svého syna Tomáše.

Úspěchy na mezinárodním poli sbírají už i vnukové. Jakub je největším generačním talentem českého juniorského šermu. Jeho snem je samozřejmě olympiáda. V jeho splnění mu pomáhají otec i děda.