Buďme vděční, že máme spojence, který by byl ochoten se za nás postavit

Emeritní rektor Univerzity Palackého, amerikanista, spisovatel, překladatel, a především člověk, který se od roku 1968 do Ameriky několikrát vracel, vzpomínal na léta strávená na amerických univerzitách, a nevyhýbal se ani současným palčivým tématům, jako je přistěhovalectví nebo přítomnost amerických vojáků v Evropě.

„Když se řekne Amerika, logicky si představím tu pluralitu všeho a sílu, energii, která z toho vyplývá. Jen skutečnost, že tato země přijímá miliony a miliony nových emigrantů a že to zvládá na rozdíl od Evropské unie nebo Česka, to je fascinující. A myslím si, že právě v této oblasti bychom měli studovat tu americkou zkušenost,“ říká Josef Jařab.

Do Ameriky se zamiloval nejdříve jako velký příznivec jazzu a poté jako vášnivý čtenář a student americké literatury. Absolvoval několik studijních a vědeckých pobytů ve Spojených státech, roku 1989 byl hostujícím profesorem na Harvardské univerzitě.

Zabývá se dějinami americké literatury, zvláštní pozornost věnuje černošskému písemnictví a jeho místu v severoamerickém kulturním kontextu.

Právě v den, kdy byl Josef Jařab hostem Dobré rady, řešila média zprávu o tom, že přes Českou republiku projede obrněný konvoj americké armády.

„Myslím, že musíme mít pocit, že máme spojence, který chce být naším spojencem, a my nevíme, jestli ho opravdu nebudeme potřebovat. Potřebovali jsme ho v minulosti a já myslím, že nám to musí dodávat pocit jistoty, že jsme součástí něčeho, co by se bylo schopno ubránit nějaké agresi. Odložme už konečně takové to české „ jestli nás to něco nestojí“. Bezpečnost vždycky něco stojí a já si myslím, že je dobře, že EU zatím udržela mír na tomto kontinentě, ale bez existence Aliance a Ameriky by to bylo horší. Buďme vděční, že máme spojence, který by byl ochoten se za nás postavit,“ odpovídal Josef Jařab na dotazy posluchačů.