ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ

Je to legenda o zradě, která se v Havlíčkově Brodě v písemné podobě traduje od roku 1700. Tehdy uveřejnil zdejší rodák Jan František Beckovský příběh brodského měšťana Hnáta, který měl zradit město v boji s jihlavskými v roce 1472. Zarážející na jeho podání je i to, že dokonce uvádí přesné datum a to 17. března 1472. Hnátův čin je dnes v Havlíčkově Brodě připomínám na několika místech. Stal se ten příběh, či se jedná o pověst dobře živenou odvěkou rivalitou mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou. Pojďme se vydat pátrat po stopách Hnátova příběhu.

Co se tedy podle Beckovského onoho rána v úterý po smrtné neděli roku 1472 mělo v Brodě stalo. Jihlavští se spolčili s některými dalšími moravskými městy a šli vyplenit tehdy Německý Brod. Signál k zahájení útoku jim měl dát právě brodský měšťan jménem Hnát. Za časného rána, kdy celé město spalo zazvonil Hnát na zvonec na Dolní bráně, aby nepřítel věděl, že cesta je volná. Německobrodské však zvonění také nenechalo v klidu. V domnění, že město hoří vyběhli do ulic a když zjistili, že nikde nehoří uviděli blížící se nepřátelské vojsko. Strhla se bitva v níž stateční brodští útočníky zahnali a město tak ubránili před zkázou. Ženy pak zrádného Hnáta chytily, shodily z hradeb a ukamenovaly ho. Na tomto místě, na Kamenném mostě pak tuto událost prý připomíná Hnátův kámen. Tolik pověst, ale zkusme zjistit, zda k tomuto činu opravdu mohlo dojít.

Havlíčkův, tehdy Německý Brod býval ve 13. století stejně jako Jihlava významným horním městem. Oproti svému sousedu se však nepyšnil přídomkem město královské nýbrž poddanské. Byl tu také další důvod ke vzájemné nevraživosti. Brod byl český Jihlava moravská. Takže i v dobách, kdy obě země patřilo do jednoho státu dost často se stávalo, že každé zemi vládl jiný panovník. Stříbrné zásoby u Brodu však postupně docházely a věhlas města dále upadal. V roce 1422 pak bylo město zcela vypleněno a dlouhou dobu bylo vylidněné. Blížíme se do období, kdy mělo dojít k Hnátově zradě. V letech 1467 až 1478 zuřily v Čechách války nejprve mezi Jiřím z Poděbrad, Vladislavem Jagellonským a uherským králem Matyášem Korvínem. Ocitáme se tedy v horkém období, plném různých bojů a výpadů nejenom na česko-moravské hranici. Je tedy pravděpodobné, že došlo i na boje mezi brodskými a jihlavskými. Jenomže jak je možné, že historik Beckovský uvádí přesné datum? Dodnes si to nikdo nedokáže vysvětlit. Také proto, že v 1662 shořela radnice a s ní i valná část dokumentů, které mohly Hnátovu zradu dokázat. Možná, že Beckovský potřebné doklady měl, možná vycházel jenom z různých mytologických vyprávění. Každopádně připomínek na Hnáta je ve městě několik. Tou nejznámější je kostlivec ve štítu Staré radnice. Tou druhou je pískovcový kámen vsazený do Kamenného mostu přes řeku Sázavu na Dolní ulici. Tomu kameni nikdo neřekne jinak než Hnátův kámen i když lze s jistotou říct, že nepochází z doby Hnátovy zrady. Podle historiků je minimálně o sto let mladší. Každopádně stojí v místech, kde měl být zrádný měšťan shozen z hradeb a ukamenován. Zmínili jsme už kostlivce ve štítu Staré radnice. Má to být právě Hnát jehož kostra byla po smrti vyvařena a vystavena jako odstrašující případ zrady. Po vyhoření radnice se pak mezi místními tradovalo, že spálení byl dalším trestem pro Hnáta za jeho zradu. Kostlivec ve štíte radnice je dnes velkým turistickým lákadlem. Jiná brodská pověst však vypráví o tom, že je připomínkou na odsouzení nevinného. Pověst uveřejněná v roce 1853 v časopise Wiener allgemeinde Theaterzeitung říká, že když purkmistr a dvanáct radních poslalo na smrt nevinného člověka, vstoupila na zasedání rady smrt a zanechala na stole zapečetěné psaní. Když purkmistr přikázal strhnout pečeť, vyjevila se nevinna odsouzeného a purkmistr i s radními umírají jeden po druhém. Na kose smrtky ve štítě Staré radnice je napsáno: "Qua hora nescis", Kterou hodinu nevíš.