Chiméra
Do dlouhé řady slov, která jsme zdědili z dob antiky, hlavně tedy ze starověkého Řecka, patří také slovo chiméra. To slovo se běžně používá ve významu „vidina“ nebo „přelud“, anebo také „nereálná představa.“
Vyskytuje se ve větách jako, cituji, Členské státy se budou muset rozloučit s chimérou blahobytu a utáhnout si opasky. Nebo: Sám jsem se s elixírem života a kamenem mudrců nesetkal – nemusí to však být jen chiméra. Konec citací.
Ani ta antická chiméra nebyla skutečně nic lidského. Bylo to původně jméno jisté obludy, která měla lví hlavu, kozí tělo a hadí ocas a která chrlila oheň. Obluda byla k vidění v zemi zvané Lýkie na dnešním jihozápadním pobřeží Turecka, nedaleko dnešního turistického letoviska Antalya. Starověká Chiméra s velkým Ch střežila vchod do podsvětí. Dělala to až do chvíle, kdy ji dosti rafinovaným způsobem zabil řecký hrdina Bellerofontés na okřídleném koni Pegasovi. Jméno obludy Chiméry v řečtině původně znamenalo totéž co „koza“, protože největší část těla tohoto tvora byla právě kozí.
A tady jsme vlastně u toho, co tu antickou obludu spojuje s dnešním slovem chiméra. Je to ta nereálnost, snovost, pohádkovost anebo také překombinovanost nějaké představy.
Jak to tak vypadá, nejlepší bude, když většinu chimér prostě pustíme z hlavy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
