Chiméra

Vyskytuje se ve větách jako, cituji, Členské státy se budou muset rozloučit s chimérou blahobytu a utáhnout si opasky. Nebo: Sám jsem se s elixírem života a kamenem mudrců nesetkal – nemusí to však být jen chiméra. Konec citací.

Ani ta antická chiméra nebyla skutečně nic lidského. Bylo to původně jméno jisté obludy, která měla lví hlavu, kozí tělo a hadí ocas a která chrlila oheň. Obluda byla k vidění v zemi zvané Lýkie na dnešním jihozápadním pobřeží Turecka, nedaleko dnešního turistického letoviska Antalya. Starověká Chiméra s velkým Ch střežila vchod do podsvětí. Dělala to až do chvíle, kdy ji dosti rafinovaným způsobem zabil řecký hrdina Bellerofontés na okřídleném koni Pegasovi. Jméno obludy Chiméry v řečtině původně znamenalo totéž co „koza“, protože největší část těla tohoto tvora byla právě kozí.

A tady jsme vlastně u toho, co tu antickou obludu spojuje s dnešním slovem chiméra. Je to ta nereálnost, snovost, pohádkovost anebo také překombinovanost nějaké představy.

Jak to tak vypadá, nejlepší bude, když většinu chimér prostě pustíme z hlavy.