Chiméra
Do dlouhé řady slov, která jsme zdědili z dob antiky, hlavně tedy ze starověkého Řecka, patří také slovo chiméra. To slovo se běžně používá ve významu „vidina“ nebo „přelud“, anebo také „nereálná představa.“
Vyskytuje se ve větách jako, cituji, Členské státy se budou muset rozloučit s chimérou blahobytu a utáhnout si opasky. Nebo: Sám jsem se s elixírem života a kamenem mudrců nesetkal – nemusí to však být jen chiméra. Konec citací.
Ani ta antická chiméra nebyla skutečně nic lidského. Bylo to původně jméno jisté obludy, která měla lví hlavu, kozí tělo a hadí ocas a která chrlila oheň. Obluda byla k vidění v zemi zvané Lýkie na dnešním jihozápadním pobřeží Turecka, nedaleko dnešního turistického letoviska Antalya. Starověká Chiméra s velkým Ch střežila vchod do podsvětí. Dělala to až do chvíle, kdy ji dosti rafinovaným způsobem zabil řecký hrdina Bellerofontés na okřídleném koni Pegasovi. Jméno obludy Chiméry v řečtině původně znamenalo totéž co „koza“, protože největší část těla tohoto tvora byla právě kozí.
A tady jsme vlastně u toho, co tu antickou obludu spojuje s dnešním slovem chiméra. Je to ta nereálnost, snovost, pohádkovost anebo také překombinovanost nějaké představy.
Jak to tak vypadá, nejlepší bude, když většinu chimér prostě pustíme z hlavy.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
