CHKO Jeseníky slaví 50 let. Jakou proměnou hory prošly a co je čeká do budoucna?

První snahy o ochranu cenných území v Jeseníkách zasahují už na počátek 20. století. Právě vyhlášení CHKO Jeseníky však dalo těmto snahám ucelenou podobu. Důvodů pro vznik chráněného území bylo hned několik. Zejména ochrana nejcennějších lokalit hor, od alpinských holí na vrcholcích nejvyšších hor, přes rozmanitá lesní společenstva až po jesenická rašeliniště a pramenné oblasti. Tyto nejcennější oblasti jsou chráněné jako přírodní nebo národní přírodní rezervace. Ale i další oblasti Jeseníků jsou, byť slouží například jako hospodářské lesy či další pozemky, pod dohledem ochranářů. Ti se snaží vybalancovat právě zájmy majitelů pozemků, podnikatelů, turistů a dalších zájmových skupin s potřebami a ochranou přírody. „Největší tlak na využití oblasti CHKO Jeseníky zažíváme v posledních dvou dekádách, kdy zde vyrostly velké stavby, lyžařské areály a roste i počet turistů,“ míní vedoucí Správy CHKOJ Petr Šaj.

10 fotografií

Do stavu hor se začínají podepisovat i klimatické změny. I mírnější zimy, ataky lýkožrouta, vysoké teploty v létě, nedostatek srážek, s tím vším se musí počítat i při ochraně zdejších cenných lokalit. Ne vždy se nařízení, která Správa CHKO vydá, líbí všem dotčeným. Někdy se bouří například vlastníci lesů, jindy některé neziskové organizace, které by si představovaly méně lidských zásahů.

Člověk však musí přírodě pomáhat i v přísně chráněných územích. Ochranářská management má v poslední době na části jesenických hor významnou roli v obnově druhové pestrosti rostlin i živočichů. A tak se do Jeseníků vrací pastva dobytka, která odstraňuje přebujelé traviny a borůvčí, někde se tyto rostliny dokonce kosí.

Odstraňují se i nepůvodní dřeviny, jako borovice kleč, která postupně zahlušovala unikátní prostředí alpinských luk. Pro obnovu lesa se vysazují do oplocenek jeřáby, kleny a další rostliny, které jsou odpradávna v Jeseníkách doma a jejichž přirozenému zmlazení brání přemnožená zvěř.

Kromě toho se správa CHKO Jeseníky stará také o návštěvnickou infrastrukturu, značení, rozcestníky i lávky a haťové chodníky na exponovaných místech.  Monitoring návštěvnosti turistických lokalit prozrazuje, že do exponovaných částí hor, kterými jsou zejména okolí Pradědu, Naučná stezka Bílá Opava či Mechové jezírko na Rejvízu, projdou ročně desítky tisíc návštěvníků. „Objevují se i nové zájmové skupiny návštěvníků, jak v zimě, tak v létě, na které jsme doposud nebyli zvyklí. Jsou to cyklisté, koloběžkáři, skialpinisté chodci na sněžnicích a další. Všichni se musí navzájem respektovat, jinak nebude možné tak vysokou návštěvnost udržet,“ vysvětluje Petr Šaj.

A jak budou Jeseníky vypadat za další 50 let? Podle odborníků se určitě výrazně změní. Lesy, které zde porostou, budou patrně jiné svou dřevinou skladbou a možná i rozlohou. Jinak budou vypadat i některá další území. Stále by však Jeseníky měly být tou oázou přírody uprostřed intenzívně využívané krajiny střední Evropy. Je však nutné odolat tlakům na propojování horských středisek, na další výstavby velkých areálů, a také na intenzívní využívání krajiny. Její propustnost pro zvěř, rostlinné druhy, ale i pro člověka, který miluje spíše samotu a krásu nedotčené krajiny je totiž velmi důležitá a nejinak tomu bude za 50 let.