Pivo se v Hanušovicích začalo vařit před 150 lety a slaví zde i další výročí

12. květen 2024

Hanušovický pivovar patří mezi nejznámější moravské producenty piva. Právě v roce 2024 slaví nejen 150 let od první várky, která zde spatřila světlo světa. Není to však jediné výročí, které se v Hanušovické místní části Holba připomínají.

Počátky vaření piva, které dnes vzniká v Hanušovicích, najdeme kupodivu v nedaleké vesnici Kopřivná. Vše odstartoval muž patřící do vážené moravské pivovarské dynastie, sládek Josef Filip Adolf Müllschitzký. Tento muž působil ve funkci pachtýře pivovaru a sládka v sousední Kopřivné, kde v letech 1867–1869 vystavěl rychtu a stal se rychtářem.

Základní kámen hanušovického pivovaru byl položen na jaře roku 1873. Před 150 lety, přesně 25. 8. 1874 byla se vstupním kapitálem 200 000 zlatých založena veřejná obchodní společnost „Brauerei von Müllschitzky & Comp. zu Hannsdorf-Halbseit“.

Kromě sládka Müllschitzkého byli mezi podílníky samé významné osobnosti z okolí. Ředitel hanušovické tkalcovny Karel Flandorffer, majitel továrny v Libině Antonín Breuer, někdejší sládek z Olomouce, obchodník Kupka, vídeňští obchodníci a majitelé realit Pavlína Zephyresku a Josef Frey a chybět nemohli ani šumperští podnikatelé Oberleithnerové a další.

První várku sládek Josef F. A. Müllschitzky vystavil čtyři dny před koncem roku 1874. V roce 1875 se podařilo vyprodukovat 15 900 hektolitrů piva, avšak v důsledku ekonomické krize došlo k poklesu výroby. V roce 1879 zakladatel a sládek Josef F. A. Müllschitzky zemřel a na jeho místo nastoupil jeho syn Jan Pavel.

Scezovací kohouty se už dnes nepoužívají, na varně však zůstaly jako dekorace

V roce 1881 do společnosti vstupuje, majitel statku v Šumperku a doživotní člen panské sněmovny, svobodný pán Dr. Karel Chiari, který společně s továrníky Oberleithnerovými postupně pivovar ovládl. Po modernizaci se podařilo opět zvýšit výrobu a pod tíhou konkurence zanikají dosavadní malé pivovary ve Velkých Losinách, v Úsově, v Šumperku, Loučné nad Desnou i v Javorníku. 

Za první republiky už byl pivovar třetím největším na Moravě. Po II. světové válce byl znárodněn a i díky pivovarníkům, kteří zde byli totálně nasazeni za okupace, pokračoval ve výrobě.

Pivovar byl po roce 1991 začleněn do společnosti Moravskoslezské pivovary, a.s. se sídlem v Přerově, zahrnující pivovary Hanušovice, Litovel, Olomouc, Opava, Přerov a Vsetín. Po roce 2000 se pak stal spolu s pivovary v Přerově a Litovli jednou z největších pivovarských společností u nás. A právě v této sestavě koupil před časem pivovary nový majitel, který deklaroval zájem na rozvoji produkce piva i nadále.

Vaření piva v Hanušovicích i dnes probíhá hlavně na varně, která je srdcem podniku. I dnes zde najdeme měděné kotle, i když některé z nich už mají nerezové jádro. K výrobě piva je třeba voda, slad, chmel, kvasnice a hlavně znalosti.

Postup začíná šrotováním sladu, který se sype do vody potřebné teploty a důkladně se promíchá. Tomuto procesu se říká vystírání. Množství obou surovin přímo ovlivní stupňovitost piva. Dalším procesem je rmutování, při kterém se zvyšuje teplota vody. Probíhá ve rmutovací pánvi. V Hanušovicích se rmutování opakuje dvakrát. Následuje scezování ve scezovací kádi. Oddělí se sladové mláto a sladina se dále posouvá do mladinové pánve. Přidá se chmel po zahřátí roztoku až k varu.

Následně se mladina schladí a přečerpá na spilku. Tam v otevřených nádobách pivo kvasí za pomoci pivovarských kvasnic. Následuje přesun piva do ležáckých tanků, kde dochází k dozrávání piva. 

V Muzeu se věnují i 50. letům pochodu Pivovarská čtvrtka

I v Hanušovickém pivovaru se vaří různě stupňovitá piva. Holbu však proslavilo hlavně to, že před 40 lety se zde jako v jednou z prvních pivovarů začalo produkovat ve velkém jedenáctistupňové pivo Šerák. Dodnes patří k nejžádanějším na domácím trhu. Kromě desítky a dvanáctky se zde vaší také nový druh piva Keprník, které obsahuje například i zvláštní horský chmel.

Kromě pivovaru, kde se lze objednat na exkurzi může dnes turista navštívit také pivovarské muzeum a návštěvní centrum, které nabízí základní pohled do historie pivovaru a představí některé artefakty z jeho minulosti. Dozví se zde také podrobnosti o turistickém pochodu Pivovarská čtvrtka, od jejíhož prvního ročníku letos uběhne přesně 50 let.

Nová expozice muzea mapuje vznik a vývoj hanušovického pivovaru od jeho počátku až do současnosti. Nechybí ani historická sbírka bednářského nářadí či zcela zachovaný prvorepublikový výčep.

Podrobnosti o vaření piva i jeho historii prozradí i další díl cyklu Přímo z místa právě z hanušovického pivovaru.

Pořad Přímo z místa můžete ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc poslouchat každou neděli od 09:10, následně pak neomezeně ZDE na webu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.