Čím je člověk starší, tím více si uvědomuje dary života, uvažuje biblistka Gabriela Ivana Vlková
„Žijeme s tím, že máme právo, abychom se měli dobře, abychom byli šťastni a neuvědomujeme si, že nic není samozřejmostí,“ říká docentka Gabriela Ivana Vlková, řádová sestra dominikánka, vedoucí katedry biblických věd Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci, bývalá děkanka.
V čele teologické fakulty stanula jako první žena v Česku. Stalo se tak v roce 2006 a ve funkci děkanky působila po dvě volební období, tedy do roku 2014. Její akademická kariéra přitom začala na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
Do řádu Dominikánek přitom vstoupila tajně, nevyrůstala v rodině věřících a pro rodiče bylo rozhodnutí jejich dcery těžko přijatelné. „Tatínek se s tím nesžil do konce života,“ uvádí.
Jaká byla cesta sestry Gabriely k víře? Jak člověk, ať už věřící, nebo nevěřící, pozná, k čemu je „povolán“, kde je to jeho správné místo v životě, ve společnosti? Jak vnímá náročnou dobu, kterou všichni prožíváme a zda můžeme v krizi vidět šanci?
Poslechněte si celý rozhovor Zory Ježkové s bývalou děkankou Cyrilometodějské teologické fakulty, biblistkou a dominikánkou Gabrielou Ivanou Vlkovou.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka